Mnoho lidí vidí cestování se psem jako obrovskou komplikaci. Samozřejmě jde o to, jakýho máte psa, ale věřte, že to zase až taková komplikace není. Timík s náma procestoval obrovskou část Evropy a Ameriky. A Nelča za tu dobu, co ji máme, s náma stihla procestovat polovinu Států. Já svoje psí mimina hrozně zbožňuju a jakýkoliv odloučení od nich je pro mě těžký. Proto jsme se to odloučení snažili vždycky minimalizovat a víceméně s náma jezdí všude.
Mnoho lidí vidí cestování se psem jako obrovskou komplikaci. Samozřejmě jde o to, jakýho máte psa, ale věřte, že to zase až taková komplikace není.
Když jsme cestovali po Evropě, v našem případě až na pár výjimek, jsme cestovali pokaždé autem, takže malej (Timík) jezdil všude s náma. Nikdy nebyl žádnej problém. Je důležitý, aby byl pes očipovanej a očkovanej. Nikdy po nás nechtěli vidět průkaz. A nikdy nás nikdo nikde za psa neřešil. Samozřejmě se připravte, že pokud budete hledat ubytování, tak je důležitý, aby tam byli povolení psi a taky počítejte, že i za psa o velikosti yorkšíra budete na hotelu platit.
Už z mnoha stran jsme slyšeli, jakej to je nesmysl tahat psa přes půlku světa a podobně. Podle mě to nesmysl opravdu není. Myslím si, že je pro toho psa mnohem lepší, když je v blízkosti u svýho pána než někde na hlídání. My jezdívali většinou na dovolený tak na čtrnáct dní. Což v případě našich psů je opravdu dlouhá doba, vzhledem k tomu, že jsou zvyklí být s náma nonstop. Když jsme na dovolené věděli, že se chystáme někam do přírody nebo na výlet, kde nehodláme navštěvovat nějaký muzea nebo něco podobnýho, tak jsme je vzali s sebou. Naopak, když jsme věděli, že chceme navštívit nějaký památky, tak jsme je nechali na hotelu. Úplně jednoduchý.
Když jsme jeli road trip po Evropě, tak jsme nebookovali dopředu ubytování, protože jsme nevěděli kdy a kde zakotvíme. Byla to svým způsobem svoboda, ale nedomysleli jsme to právě skrz toho psa.
V Evropě většinou nebyl problém jít se psem na pláž, ale musel být samozřejmě na vodítku. Jednou dokonce, když jsme jeli road trip po Evropě, tak jsme nebookovali dopředu ubytování, protože jsme nevěděli kdy a kde zakotvíme. Byla to svým způsobem svoboda, ale nedomysleli jsme to právě skrz toho psa. 😀 Takže jsme takhle jednou v noci už úplně vyšťavení a unavení našli ubytování a nedomysleli jsme, zda tam povolují psy. Šli jsme na recepci a paní tam měla takovýho malýho ratlíka. Tak si v duchu říkám pecka určitě tady jsou psi povolení.
Bohužel paní nám řekla, že je v hotelu zákaz psů. Když na ni Balů začal, jak je teda možný, že má u sebe psa, tak nebyla schopná odpovědět. Přes to všechno byla dost neoblomná. Nicméně nevěděla, že máme s sebou Timíka, protože jsme se ptali jen „orientačně“. 😀 No v tu chvíli nám nic nezbylo, vzala jsem malýho do kabelky, kabelku zapla a šla. Nebylo jinýho zbytí. Když jsem šla přes recepci, tak jsem si neuvědomila, že tam je ten její malej ratlík a moje kabelka z ničeho nic začala vrčet. Oblil mě pot, tak jsem začala hrozně hlasitě kašlat a upalovala rychle na pokoj. 😀 Paní asi nic nepoznala, ale teda trapas to byl dobrej. Balů totální výbuch smíchu, malej nachystanej kohokoliv rozpárat a já srdce v kalhotách. Taková normální rodinka na cestách. 😀 😀
Balů totální výbuch smíchu, malej nachystanej kohokoliv rozpárat a já srdce v kalhotách. Taková normální rodinka na cestách.
Já mám někdy pocit, že naši psi jsou na baterky. Když jsme doma, tak celej den spí. Když jsme na cestách, tak spí v autě. Na zastávce rychle vyčůrat, vykakat, najíst, napít a už upalujou zpátky do auta pokračovat ve spánku. Naopak, když jsme venku, tak lítají a jsou k nezastavení. No Timík už má vzhledem ke svýmu věku trochu pomalejší tempo, ale když se v blízkosti objeví cizí psi, jakoby omládl minimálně o pět let. 😀 Protože se přece nehodí, aby samec yorkšíra dal najevo před ostatními nějakou slabost. Takže je pořád vůdcem smečky i ve svých 13ti letech. Je mu jedno jestli je to dobrman nebo labrador, pokud se bude držet pravidel našeho yorkmuta, nic se mu nestane. 😀 😀
Na většině odpočívadel najdete „dog area“, kde můžete nechat svoje mimina vylítat. Naši čoklíci by toho určitě využili, kdyby se jim chtělo běhat.
Nicméně zpět k cestování. Je jasný, že je to všechno praktičtější, když máte psy menšího vzrůstu. Ale já bych s sebou všude brala klidně i ty dobrmany. 😀 Cestování po Americe se psem je ještě snadnější. Tady nejsou nikde žádný hranice, nikdo vás neřeší a přijde mi to tady celkově, co se týče psů, víc friendly. Přiznám se, že třeba, když jsme přejížděli hranice do Turecka, kdy jsme jeli na výlet do Istanbulu, tak jsem trošku váhala, jestli nebude pes komplikací. Naštěstí nikdo si ho ani nevšiml a nikdo nic neříkal. Ale v rámci Států jsem naprosto klidná kdekoliv. Hlavně je super, že na většině odpočívadel najdete „dog area“, kde můžete nechat svoje mimina vylítat. Naši čoklíci by toho určitě využili, kdyby se jim chtělo běhat. 😀 😀
Vždycky raději čtěte dopředu, kolik si ubytování, který chcete rezervovat, účtuje za psy a jestli je vůbec povoluje.
S ubytováním v Americe to je stejný jako v Evropě. Víceméně všude platíte. Ale stalo se nám, že na pár motelech za psa nic nechtěli. A teď, jak jsme byli na dovolené v NY ubytovaní přes Airbnb, po nás pán taky žádnej poplatek za psa nechtěl. Vždycky raději čtěte dopředu, kolik si ubytování, který chcete rezervovat, účtuje za psy a jestli je vůbec povoluje. Aby jste se potom na místě nedivili. 😀
Samozřejmě, když letíme do ČR, tak pejsky necháváme tady. Let sem pro ně byl dost náročnej. Navíc by museli zvládnout dva lety v krátkým časovým horizontu a tomu je vystavovat nechci. Takže nám je hlídá taková starostlivá paní sousedka, u které když jsou, tak jsem v rámci možností klidná. 😀 Určitě napíšu článek o tom, jaký je let se psem (v našem případě dvěma psy) do USA, ale to už si necháme na příště. Takže se nebojte a ukažte také svým miláčkům kus světa.
Mějte se krásně
S pozdravem Terka a její mimina Nelly a Tim
Po naší návštěvě New Yorku mi to nedalo a musela jsem se pustit do článku na tohle téma. V jednom z našich videí jsem zmiňovala, že tady pořád panuje jistá rivalita mezi Severem a Jihem. Na Severu jsou Jižani bráni jako vidláci a říká se jim Rednecks. Přijde mi, že konkrétně pro Newyorčany končí svět za řekou Hudson. Nicméně naopak na Jihu se Seveřanům říká Yankees. Dobře uvedu to na pravou míru, říká se jim tady „Fucking Yankees.“ 😀 😀 Překlad asi není nutnej, že. 😀
Dobře uvedu to na pravou míru, říká se jim tady „Fucking Yankees.“ 😀 😀 Překlad asi není nutnej, že. 😀
Myslím si, že Sever i Jih máme procestovanej docela dobře, proto si troufám na tohle porovnání. Jen pro představu, ze Severu jsme viděli státy: Wisconsin, Illinois, Indiana, Ohio, Pennsylvania, New York, Virginia, District of Colombia, Delaware, Maryland, New Jersey, Kentucky. A z Jihu jsme viděli: North Carolina, South Carolina, Tennessee, Mississippi, Louisiana, Alabama, Georgia a v neposlední řadě naše milovaná Florida. 🙂
Na Jihu se na vás každej usmívá, pořád se s váma někdo baví, zdraví vás, jen tak na vás někdo zamává. Takovej možná trochu bláznivej svět, ale hrozně pozitivní.
Zaměřila jsem se spíš na lidi. Musím rozhodně říct, že je to stát od státu úplně jinak. Třeba v Ohiu mi nepřišli lidi tolik přátelští jak třeba ve Wisconsinu. Pro nás je většinou příjezd na sever hrozná facka. Protože na jihu se na vás každej usmívá, pořád se s váma někdo baví, zdraví vás, jen tak na vás někdo zamává. Takovej možná trochu bláznivej svět, ale hrozně pozitivní. 🙂 Teď nebudu brát srovnání s New Yorkem, ten bych brala jako takovej samostatnej svět. Ono to tak vlastně i je. Nicméně pro mě je to jen shluk nervózních lidí, stresu, spěchu a špíny. Takže berme v potaz ostatní státy, kde jsou lidi opravdu o dost chladnější než tady na jihu. Přijdou mi takoví víc uzavření do sebe.
Ovšem jedna důležitá věc!! Oproti Evropě je stále ten rozdíl tak markantní, že je úplně jedno, jestli jste na severu nebo na jihu. Po prvním příjezdu uvidíte, jak jsou tady lidi přátelští, usměvaví, spokojení. Když jsme přijeli poprvé do Ameriky, a to do New Yorku, říkala jsem si jak je možný, že jsou ty lidi tak fajn? Že s vámi jen tak mluví a usmívají se. Takže oproti Evropě opravdu hroznej rozdíl!! Nicméně když tady už člověk nějakej pátek pobývá a má možnost procestovat víc států, tak jistě pocítí určitý rozdíly i právě mezi Severem a Jihem.
Možná se vám někdy budou zdát lidi na Jihu až bláznivý, jak se pořád usmívají a jsou v pohodě. Ale člověka to strašně ovlivňuje. Myslím v dobrým smyslu slova. Nedávno jsme jeli do nedaleké čtvrti skrz venčení pejsků a hledali jsme dům, kde jsme se měli setkat s paní, co chtěla hlídat svoje psí mimina.
Takže jsme projížděli pomalu ulicemi a hledali číslo domu, načež na nás začala zběsile mávat nějaká paní. Tak jsme si mysleli, že je to ona, že už na nás čeká venku. Když jsme k ní dojeli a zaparkovali auto, tak se nám představila, podala si s náma ruku a začali jsme si povídat. My jsme na sebe s Balůem hleděli, moc jsme nechápali. Tak jsme chtěli vidět pejsky, načež se paní zarazila, že žádný pejsky nemá. No po chvíli z ní vylezlo, že na nás mávala jen tak, že je z Jihu. Tak nám ukázala, kde je ten dům, který vlastně hledáme. Evidentně si chtěla ještě dál povídat, ale museli jsme ji zastavit, protože jsme s tou paní, co chtěla hlídat pejsky, měli domluvený konkrétní čas.
Není lepší si těma blbostma ten život spíš zpříjemnit?
V autě nastal totální výbuch smíchu a jen jsme opakovali, že tohle je prostě jinej svět. Ale když jsme se nad tím zamysleli, tak jsme došli k tomu, že je to skvělý. Pořád lepší než přijít naštvanej z obchodu, že na vás někdo házel nepříjemný obličeje, když tam chcete vlastně utratit své peníze. Nebo nervózní soused, kterej volá pokaždé policii, když se mu nelíbí, že si na vlastní zahradě ve čtyři ráno šeptáte. Ano, osobní zkušenosti. 😀 Takže jsme se hrozně pobavili, k paní jsme přijeli rozesmátí, hned jsme ji rozveselili, protože bylo vidět, že je trošku zoufalá, že nikdo nechtěl hlídat její živější pejsky. Pořád si říkám, že o tomhle to prostě je. Proč si pořád znepříjemňovat život nějakýma blbostma. Není lepší si těma blbostma ten život spíš zpříjemnit? 😀
No co se týče lidí Amerika je obecně jinej svět. Lidi jsou tady zvyklí povídat si spolu, aniž by se znali, jsou zvyklí se na sebe usmívat, zdravit se apod. Určitě od toho nečekejte přátelství na celej život. Naopak. Američani si dost střeží svoje soukromí. Taky jsou zvyklí si tady vzájemně pomáhat. Nicméně na Jihu je to všechno, o čem teď píšu, o dost intenzivnější.
Jinak když bych to měla vzít tak nějak celkově, tak sever je pro mě víc takovej upjatej. Cedule, kde smíte parkovat a kde ne. Všude nějaký zákazy a omezení. Všechno je to takový upravený, hrozně nalajnovaný. Spousta starších měst na Severu mi hrozně připomíná Anglii, třeba Gettysburg v Pennsylvánii. Domky natěsnaný na sobě, všechno zapravený, trávník sestřiženej podle pravítka. Ve Wisconsinu byste mohli jíst ze země. Všude čisto. Samozřejmě, jak jsem psala výše, New York je tak trochu jiný. Ten má k čistotě fakt daleko :D. Pro mě už je to na Severu moc všechno takový nalajnovaný. Ovšem opět musím zmínit, že oproti Evropě je to stále tak nějak víc free. 😀
Tady si opravdu můžete dělat co chcete. Samozřejmě to myslím tak – „Dělejte si co chcete, ale neporušujte zákon.“
Pro mě je prostě na Jihu taková větší pohoda. Tady si můžete fakt dělat, co chcete. Parkovat si můžete, kde chcete. Nikdo vás neřeší. Přijde mi to tady i víc takový friendly skrz pejsky. Můžou tady hodně na pláž, všude okolo dog parky apod. Když je na pláži zákaz psů, je tam aspoň napsanej čas, třeba od pěti odpoledne do devíti večer, kdy je tam můžete venčit. Tady si opravdu můžete dělat co chcete. Samozřejmě to myslím tak – „Dělejte si co chcete, ale neporušujte zákon.“ Pak už si vás všimnou takoví lidé, jejichž přítomnost člověk dvakrát nevyžaduje. 😀
Takže za mě?? Rozhodně Jih!!!! Když se vydáte do USA a budete se zajímat o Jih, tak první co uslyšíte, bude heslo „jižanská pohostinnost“. A když se sem vydáte, poznáte opravdový význam tohoto hesla. Opravdu to stojí za to!!! Tohle je srovnání v mých očích, někdo to může vnímat jinak, ale já cítím, že jsem se pro Jih prostě narodila.
Mějte se krásně a s úsměvem vás zdraví
Vaše Terka ????????????
New York – město, které nikdy nespí? Zaručeně! New York jsme navštívili už několikrát, nicméně po necelém roce života na Floridě mi tohle město přijde ještě tak desetkrát hlučnější než kdykoliv předtím. Ale k tomu se ještě dostanu. 😀
Hlavním důvodem, proč jsme se vydali zrovna do New Yorku, byla rodina.
Kdybychom si měli vybrat místo na dovolenou, určitě bychom se vydali někam jinam. Hlavním důvodem, proč jsme se vydali zrovna do New Yorku, byla rodina. Zeťák od mojí milované tetičky měl v New Yorku nějakou práci, tak se s ním vydala i moje tetina s jeho manželkou. Vzhledem k tomu, že ta vzdálenost nám neumožňuje vidět se s rodinou tak často, jak bychom si přáli, tak volba byla jasná. Pojedeme za nimi do New Yorku!!! 😀
Bylo to takový všechno na rychlo, takže než jsem se nadála, seděli jsme napakovaní s pejskama v autě a vyráželi na cestu směr New York. Byla jsem natěšená jak malá. Ani ne tak na New York, ale na rodinu, navíc jsem měla mít v té době narozeniny, takže co víc si přát!!!! Narozeniny s rodinou v New Yorku, no to je sen!!!!
Těžko vám dovedu popsat tu radost, když jsem se objímala s tetou. Čekala jsem, jak přijde z letadla zničená, unavená a celá polámaná (přeci jen už má nějakej věk), ale ze dveří vyletěla veselá a usměvavá ženská, která tancovala a zpívala „šubyduby Amerika“. No já z ní byla hotová. Prej měla před odletem injekci na zředění krve, tak nevím, jestli se pan doktor nepřepsal. 😀 Prostě úžasný setkání, ale bylo už pozdě večer, takže jsme je odvezli na hotel a jeli na naše ubytování.
Těžko vám dovedu popsat tu radost, když jsem se objímala s tetou.
Další den jsme se vydali do víru velkoměsta. New York má svoje kouzlo o tom není pochyb, ale já tenhle chaos tentokrát viděla trošku jinýma očima. Po roce života na Floridě, kde se opravdu zastavil čas se mi v NY moc nelíbilo. Pro mě to byl jen stres a deprese. Nedělám si srandu. Přišlo mi, že všichni na koho jsem
se podívala někam spěchali, všude samej beton, auta, troubení, houkání, dunění z metra, smrad a špína. Jako by vás po ránu někdo polil ledovou, ale opravdu hodně ledovou vodou. Všechny domy na sobě natěsnaný. Chyběl mi tam prostor zhluboka se nadechnout. Samozřejmě rodinka chtěla vidět všechny hlavní památky, tak jsme to všechno obchodili a jsem ráda, že jsem to znova viděla, ale asi mi to dvakrát v životě stačilo. 🙂
Přišlo mi, že všichni na koho jsem se podívala někam spěchali.
Myslím, že i na tetu to byl docela hardcore, tak jsme se další den vydali na Niagarské vodopády. Pokud budete mít někdy příležitost vidět tuhle nádheru, tak neváhejte a jeďte! Bylo to teda opravdu na celý den, vyráželi jsme brzo ráno a přijeli až hodně pozdě v noci, ale musím říct, že to opravdu stálo za to! Byl to zrovna den mých narozenin, tak mě přepadla taková nostalgie. Né kvůli tomu, že jsem zase o rok starší. To bývá spíš deprese :D, ale člověk tak nějak rekapituluje svůj život.
Dům, auto, vybavení apod., člověk o tohle všechno může velice rychle přijít, ale to co jsem prožila tam dole pod vodopády už mi nikdo nevezme!
Přemítala jsem si, co jsem v životě viděla a prožila. A teď jsem najednou stála na lodi přímo pod tou obrovskou masou vody. Byl to tak dechberoucí zážitek, že na to těžko nacházím slova. Člověk si uvědomí, jak je malej a bezmocnej. A já si jen řekla: „Tohle je ono, tohle mě dělá šťastnou!“ A měla jsem okamžitou odpověď na svoje polemizování o životě. Poznání z cestování, příroda a zážitky mě dělají šťastnou. Samozřejmě je u mě na prvním místě rodina, chtěla bych mimčo, svatbu atd., ale to beru jako přirozenou součást života. Ale co ten zbytek? Ten zbytek přece taky chceme prožít! Každýho naplňuje něco jinýho, jenže při pohledu na ty vodopády jsem si uvědomila, že tenhle pohled a ten pocit, který momentálně prožívám už mi nikdy nikdo nevezme. Dům, auto, vybavení apod., člověk o tohle všechno může velice rychle přijít, ale to co jsem prožila tam dole pod vodopády už mi nikdo nevezme!
Pokud byste někdy jeli na Niagarské vodopády, rozhodně doporučuju koupit si plavbu lodí přímo pod vodopád. Stálo to 18 dolarů, ale zážitek k nezaplacení!! Takže nejúžasnější narozeninovej den v životě!! A to se ještě Balů vynořil s tričkem, který mi tam koupil v suvenýrech. Po té plavbě jsme tam ještě seděli a koukali na tu nádheru, já jsem klábosila s tetou, v ruce nový tričko. Prostě snový narozky!
A teď zpátky na zem nebo spíš do chaosu jménem New York. Další den jsme byli po cestě z těch Niagarů vyšťavení, takže jsme pospávali a večer jsme se vydali na plavbu kolem Manhattanu směrem k Soše Svobody. Když jsme připluli k Soše Svobody opět se mě zmocnila nostalgie, kterou ještě podpořila písnička od Franka
Sinatry – New York, New York, kterou hráli na lodi. Jinak musím říct, že byl úžasnej nápad vydat se na tu plavbu až večer. Když jsme byli v NY poprvé, jeli jsme na tuhle stejnou plavbu, ale přes den. Musím podotknout, že celá tahle plavba neměla zdaleka takový kouzlo, jako když jsme pluli večer. Když se červánky opíraly do těch obrovských budov na Manhattanu, viděla jsem New York zase v tom okouzlujícím světle. Opravdu nádhera!
Stejně tak Empire State Building. Určitě se vydejte večer! Jednak tam nejsou tak šílený fronty a hlavně noční New York, je opravdu úchvatnej! Další den jsme se byli podívat a relaxovat na Rockaway Beach. Což je super, že kousek od takovýho obrovskýho města je pláž, kde se můžete ráchat v oceánu. Sice to tam oproti Floridě bylo dost znečištěný, ale konečně jsem se mohla zhluboka nadechnout. Po cestě jsme se byli podívat na Coney Island, kde jsme to jen tak projeli autem, protože už jsme neměli v záloze další dva dny na to, abychom si to mohli projít. 😀
Jinak New York nabízí nekonečno možných atrakcí, restaurací, divadel, zážitků, vlastně nekonečno všeho na co si vzpomenete. Ovšem myslete na to, že bez plné peněženky se tam neobejdete.
Jinak New York nabízí nekonečno možných atrakcí, restaurací, divadel, zážitků, vlastně nekonečno všeho na co si vzpomenete. Ovšem myslete na to, že bez plné peněženky se tam neobejdete. Sice je tam tolik možností, ale je tam tak šíleně draho, že aby tam člověk mohl nějak žít a fungovat, musí sakra vydělávat. Doprava, jídlo a jedno s druhým tam vyjde opravdu na dost peněz. A to nepočítám všechny možný atrakce, který tam chce člověk zažít.
My se jen utvrdili v tom, že jsme si v Americe vybrali perfektní místo pro život! Klid, milý usměvavý lidi a nikdo nikam nepospíchá. Úžasný prostředí a pohoda. Tohle je to, za čím jsme šli. To ale v New Yorku bohužel nenajdete.
Prosím nesuďte Ameriku podle tohoto města!!!
Proto teď prosím všechny, co se chystají poprvé do Ameriky a jedou do NY a prosím všechny, co už v Americe byli, ale byli pouze v New Yorku, prosím nesuďte Ameriku podle tohoto města!!! Obrovskej konzum, špína a lidi ve stresu, ano takhle by se dal popsat New York, ale rozhodně se tohle nedá tvrdit plošně o Americe. To už se z médií bohužel nedozvíte!!! Suďte Ameriku až poté, co ji trochu poznáte a procestujete. Věřte, že tenhle názor, který média šíří do celýho světa, jakej je Amerika konzum a hrůza, brzy změníte!
Ale vraťme se k našemu výletu. 😀 Poslední den jsem vzala rodinku na shopping, jenže už mi bylo úzko, protože jsem věděla, že náš společný čas se rychle krátí. Když jsme je vezli na letiště, tak jsme byli všichni z toho týdne tak vyšťavení, že bylo v autě naprostý ticho. Do toho ještě panovala taková pochmurná nálada, protože jsme věděli, že nás čeká loučení. No hrůza, bulela jsem jak malá. Bohužel tohle je ta těžká součást života tady. Že jste odděleni od svých nejbližších. Myslím těch, kteří vás milují a stojí za vámi!!! Jsme sice v kontaktu přes všechny možný technologie, ale co to je proti osobnímu setkání. Když jsme se rozloučili a poplakali si, tak jsme se vydali zpět na naši milovanou Floridu.
Druhý den jsme okamžitě vyrazili přivítat sluníčko a oceán a jen v klidu seděli na pláži, nic neříkali a užívali si ten klid.
Když jsme už byli na jihu a já viděla ty usměvavý lidi, tu pohodu a jak mě každej zdraví, no řekla jsem si konečně doma!!! Všude dobře doma nejlíp, určitě to znáte. My se cítíme doma na Floridě a taky jsme se sem strašně těšili. Druhý den jsme okamžitě vyrazili přivítat sluníčko a oceán a jen v klidu seděli na pláži, nic neříkali a užívali si ten klid.
Mějte se krásně a užívejte si léto!
Vaše Terka
Tohle je aspoň téma. 🙂 Už dlouho jsem nikde nebyla „rabovat“ v obchodech, tak si zanakupujeme aspoň společně tady. 😀 Pokud se chystáte do Ameriky, ráda vám sepíšu pár tipů, kam si zajít zautrácet.
Pokud jste slyšeli, že se v Americe vyplatí nakoupit si oblečení na celej rok, slyšeli jste to správně.
Pokud jste slyšeli, že se v Americe vyplatí nakoupit si oblečení na celej rok, slyšeli jste to správně. Co se týče oblečení, tak je tady opravdu levný, samozřejmě taky je to dost otázka jakej je momentálně kurz dolaru. Nicméně pokud chcete nakoupit levně, tak rozhodně doporučuju vždycky co nejdál od centra velkýho města. Například v New Yorku na Manhattanu si rozhodně levně nenakoupíte, pokud teda nemáte bezedný konto. Určitě počítejte s „new yorskou“ přirážkou. Když už jsme u New Yorku, tak pokud byste chtěli na levný oblečení, doporučuju outlet v New Jersey – The Mills at Jersey Gardens. Najdete tam všechny značky, který vás napadnou za skvělý ceny. Jinak největší obchodní centrum, kde jsme byli, bylo u Fort Lauderdale, kde vám na to jeden den opravdu stačit nebude. 😀 A ceny samozřejmě pecka!! Je to snad druhej největší outlet na Floridě a jeden z největších v USA a jmenuje se Sawgrass Mills Outlet, je tam přes 350 obchodů, takže fakt šílenost. 😀 Ale já si takový šílenosti ráda nechám líbit, akorát Balů většinou už tak po pěti minutách trpí. 😀
Já osobně na oblečení miluju Burlington. Mají neskutečnej výběr bot, kabelek, bižuterie, hodinek a o oblečení ani nemluvím. Hlavně pokud jste trochu při těle. V pánským oddělení mají velikosti až 6XL a v dámským až 4XL. A neskutečnej výběr! Samozřejmě tam najdete spoustu oblíbených značek.
Další můj oblíbenej obchod je Ross, skvělý ceny a hlavně tam rádi chodíme nakupovat i doplňky do bytu. Určitě znáte taky T.J. Maxx a Marshalls, což je jedna společnost, ale tam mají taky pěkný oblečení, samozřejmě spoustu známých značek. Ovšem už mi přijdou o něco dražší než Burlington a Ross. Jinak pokud byste chtěli třeba nějaký stylový nádobí nebo vlastně cokoliv stylovýho do bytu, rozhodně navštivte Home Goods, což je stejná společnost jako T.J. Maxx a Marshalls, ale jen s bytovými doplňky. Je to úžasnej obchod a už jsme tam taky pár úlovků koupili. 😀
Neuvěřitelnej obchod, kterej doporučuju navštívit i jen tak na čumendu je Hobby Lobby. Tam mají tolik neuvěřitelných věcí pro domácí tvorbu čehokoliv a spoustu nádherných doplňků do bytu. Mají tam cokoliv vás napadne. Vlastně naopak. Je tam tolik věcí, co jsem v životě neviděla. 😀 Tenhle obchod je fakt neskutečnej.
Až tam budete, tak si na mě vzpomeňte, protože tam určitě objevíte nějakou blbost, kterou musíte mít. 😀
Obchod, kterej v Americe prostě musíte navštívit je Dollar Tree. Je to obchod se vším možným, hlavně s různýma blbostma, ale vše tam koupíte za dolar. 😀 Až tam budete, tak si na mě vzpomeňte, protože tam určitě objevíte nějakou blbost, kterou musíte mít: 😀 Ovšem nepleťte si tenhle obchod s Family Dollar nebo Dollar General. Tyhle dva obchody jsou s potravinami. Jsou to takový americký večerky. Ale Dollar Tree to je prostě must do! Hlavně je tam spousta věcí, co se hodí, když cestujete….od vlhčených ubrousků přes plastový nádobí až po kokyna. 😀 Takže ten určitě navštivte a kupte si tam nějakou blbost, co nepotřebujete. 😀
No přejdu asi k potravinám. Pokud se vydáte na delší dobu do Ameriky a budete si chtít nakoupit spíš potraviny, než jíst celou dobu fast foody, tak určitě valná většina z vás se vydá do Walmartu. Ten je, co se týče potravin, jednoznačně nejlevnější, ale upozorňuju, že né zrovna nejkvalitnější. Dalším obrovským potravinovým řetězcem je Target, kterej mi nepřijde, co se týče sortimentu, od Walmartu nějak odlišný, ale je podstatně dražší.
Pokud řešíte bio potraviny a všechno přírodní a zdravý, tak budete v ráji ve Whole Foods anebo v jakýmkoliv Fresh Marketu. Nicméně je to tam o dost dražší než v běžných potravinách. Většina států má nějakej svůj menší potravinovej řetězec. Třeba na Floridě je Publix a Winn-Dixie. Pokud budete na Floridě, rozhodně doporučuju nakupovat spíš v Publixu, mají mnohem kvalitnější potraviny než Walmart a chutnější ovoce a zeleninu. No a taky tam koupíte chleba, kterej je dost podobnej českýmu a lahvovou Plzeň.
Ještě je na některých místech v USA skvělej řetězec obchodů Trader Joe’s. Tam koupíte taky chleba podobnej českýmu a hlavně tam mají máslo, který opravdu chutná jako máslo!! 😀 Pokud byste chtěli někdy poradit konkrétně, nebojte se mi napsat třeba na facebooku nebo email. Jasný, že jsem nebyla všude a neznám všechno, ale třeba budu schopná poradit. Takže pokud se chystáte do Ameriky, určitě šetřete svoje peněženky, protože tady si budete chtít koupit úplně všechno. 😀
Mějte se krásně a pokud zrovna nemíříte do Ameriky, udělejte si něčím radost ve vašem oblíbeným obchodě.
Vaše Terka ????????
O tom, co je Den nezávislosti a jaká je vlastně historie tohoto svátku, si můžete přečíst na internetu, kde je o této slávě nespočet článků. Já vám chci popsat vlastní zážitky a trochu vás vtáhnout do té úžasné atmosféry, která tady panovala.
My jsme slavili Den nezávislosti už v Česku, samozřejmě jsme byli všem pro smích, ale i tak jsme si to vždycky hrozně užili. Tady je tenhle svátek neuvěřitelná sláva a absolutně to předčilo moje očekávání! Všude je americká výzdoba, vyvěšený vlajky, lidi na sobě mají oblečení s americkou vlajkou. Pláže a parky jsou plný lidí, kteří grilují a baví se. Pořádají se různý přátelský zápasy, soutěže a zábava, nad kterou kolikrát zůstává rozum stát. Například ve Fernandina Beach, kudy jsme projížděli, se pořádala přehlídka psů, kteří byli vyzdobení v americkým stylu. Prostě úžasný!!
Na každým rohu se prodávaly ohňostroje, který tady práskaly už tak tři dny dopředu a tři dny po. To mě trochu štvalo skrz pejsky, kteří z toho měli akorát stres. Než jsme odjížděli, tak jsme jim pustili nahlas televizi a dali jim psí pamlsky, který jsem jim upekla, tak myslím že to nakonec v pohodě zvládli, ale bylo večer vidět, že jsou rádi, že jsme doma. 🙂
Opravdu neuvěřitelný, perfektní atmosféra. Bylo vidět, jak si lidi společně užívají volno a jsou pyšní na to, že jsou Američani.
Supermarkety byly plný různých dortů v podobě hamburgerů nebo amerických vlajek, spousta potravin měla obaly ve stylu americké vlajky a já zase jen hleděla úžasem. Už jsem psala článek o tom, jací jsou Američani patrioti, ale na Den nezávislosti jsem se fakt nestačila divit a slovo vlastenectví pro mě dostalo úplně jinej rozměr. Opravdu neuvěřitelný, perfektní atmosféra. Bylo vidět, jak si lidi společně užívají volno a jsou pyšní na to, že jsou Američani.
Já tyhle rána miluju, je to úžasnej start dne a pro mě jakožto astmatika asi nemůže být nic zdravějšího. Myslím, že mnohem víc než ten vzduch mi pomáhá ta duševní pohoda, když se procházím po pláži, koukám na východ slunce a sbírám mušličky.
My jsme si ráno přivstali a jeli na pláž podívat se na východ slunce. Vzali jsme si s sebou snídani a užívali si ten pohled na oceán, surfaře a usmívající se lidi na procházce se psem.
Já tyhle rána miluju, je to úžasnej start dne a pro mě jakožto astmatika asi nemůže být nic zdravějšího. Myslím, že mnohem víc než ten vzduch mi pomáhá ta duševní pohoda, když se procházím po pláži, koukám na východ slunce a sbírám mušličky. Takže jsme se nasnídali, zaplavali si v moři a jeli domů. Nabalili jsme si ledničku na grilování, udělali jsme si „Must Do List“, co musíme za ten den bezpodmínečně zažít a vyrazili jsme na ostrov Amelia.
Nikomu nepřišlo divný nebo trapný, že máme na autě obrovský americký mašle, lampiony a vlaječky.
Po cestě jsme si vyzdobili auto, takže jsme si z něj udělali takovou pojízdnou americkou ambasádu a mysleli jsme si, jak na nás budou všichni koukat a smát se nám. Ale nikdo si nás vůbec nevšiml. Nikomu nepřišlo divný nebo trapný, že máme na autě obrovský americký mašle, lampiony a vlaječky. Prostě pohoda.
Až budeme jednou řešit další autíčko, tak 4×4 asi bude jedna z priorit číslo jedna. 😀
Když jsme dojeli na ostrov, tak jsme se vydali na pláž, kam se dá zajet autem. Netradičně. 😀 My to milujeme, protože si můžete s sebou vzít cokoliv vás napadne a nemusíte se s těma věcma nikde tahat, všechno máte po ruce.
Jenže, co se nám nestalo. To bychom nebyli my, aby jsme nezažili nějaký neplánovaný dobrodružství. 😀 Rozhodli jsme se jet do parku ugrilovat masíčko, dát si pivko a chvíli posedět. Jenže když jsme vyjížděli z pláže, tak jsme zapadli. 😀 Ano máme zadokolku, protože když jsme si to auto kupovali, tak jsme si říkali: „Na co nám bude na Floridě 4×4?? Už to víme. 😀 😀 Takže ponaučení pro příště, pokud chcete jezdit na pláž s pohonem zadních kol, nejezděte do rozhrabanýho písku. 😀 A až budeme jednou řešit další autíčko, tak 4×4 asi bude jedna z priorit číslo jedna. 😀
Policajti si absolutně nehrajou na nějaký drsňáky a nejsou důležití.
Všiml si nás šerif, kterej jel kolem, vůbec se ničemu nedivil, protože jsme nebyli ten den ani první ani poslední. 🙂 Nicméně nám sdělil, že by správně neměl lidi vytahovat z písku (asi by totiž nedělal nic jinýho), ale řekl nám, že nás vytáhne. Byl hrozně milej a ochotnej. Když jsme mu děkovali, tak vypadal, že mu to přišlo až blbý, že mu tolik děkujeme. Tohle se mi tady strašně líbí. Policajti si absolutně nehrajou na nějaký drsňáky a nejsou důležití. Naopak jsou přátelští. Teda až do doby než si na ně otevřete pusu, pak se s váma už moc párat nebudou a můžete si dát klidně jednu noc za mřížema. Mají tady fakt respekt a přirozenou autoritu, a když jste v nesnázích, snaží se vám pomoct. Snaží se vám hlavně pomoct jako člověk a né že by to měl v popisu jeho práce.
No ale zpátky k nám. Když nás vytáhl a odjel, tak jsme se rozjeli a zapadli znova. Nedělám si srandu. 😀 Já už jsem se trochu styděla i když jsem teda asi neměla důvod, ale tak znáte to, když na sebe člověk stáhne víc pozornosti než by chtěl. 😀 Po chvilce přijel chlápek, co měl taky truck. S úsměvem úplně v pohodě vytáhl řetěz, zahákl nás a vytáhl. Už nasedal do auta, tak jsem za ním ještě letěla s pivama a ten děkoval, jako bych mu vysolila pár set doláčů. Tohle je na jihu výhoda, truck tady má snad každej druhej a Američani jsou vždycky hrozně ochotní pomoct, aniž by za to něco očekávali. Tudíž se vždycky někdo najde, kdo vám pomůže. V tomhle jsou neuvěřitelní, strašně se mi to na nich líbí a mám se v tomhle od nich ještě co učit!!
Po cestě jsme se zastavili na burger a dali jsme si „Beer Shotgun Challenge“.
Ztratili jsme tímhle bohužel dost času, takže jsme nestihli náš piknik. Chystali jsme se totiž večer do centra Jacksonville na ohňostroj. Ani jsme nestihli jet domů se opláchnout a převlíct do čistýho oblečení. Jeli jsme rovnou z pláže, celý ulepení a od písku do centra. Po cestě jsme se zastavili na burger a dali jsme si „Beer Shotgun Challenge“. Dělali jsme to poprvé, takže to ani tak nebyla challenge spíš jak obrovská sranda, kdy jsem nemohla zastavit smích a krkání z piva. Jde vlastně o to, že máte pivo v plechovce a něco ostrýho, čím tu plechovku ve spod probodnete a tou dírou to pivo musíte vypít.
Přijde mi, že lidi úplně zapomněli, jak si užít takových chvil. Je sice fajn, že bude mít miliardu fotek, ale co z toho?
Je to hrozná blbost, ale strašně jsme se u toho nasmáli a já pivo nějak extra nepiju, takže pro mě to byla i challenge. 😀 Do centra jsme dojeli tak tak, ale našli jsme si perfekní místo na nábřeží, odkud byl ohňostroj krásně vidět. Byl nádhernej a mě tyhle slavnostní chvíle vždycky hrozně dojímají. Vzpomínala jsem u toho, jak jsme si minulý rok připíjeli, aby ten další Den nezávislosti už byl v Americe. A je to tady!! Zvládli jsme to a ten den jsme si hrozně užili.
Koukala jsem i na lidi kolem sebe, jak tam práskají jednu fotku za druhou, zběsile všechno natáčí a ještě než ten ohňostroj skončí, tak už letí na parkoviště aby se vyhnuli dopravní špičce. Tohle pozoruju už delší dobu a nechápu to. Přijde mi, že lidi úplně zapomněli, jak si užít takových chvil. Je sice fajn, že bude mít miliardu fotek, ale co z toho? My jsme si dali s Balůem pusu, objali se, vzpomínali, jak jsme si tohle všechno hrozně přáli a vyslovovali další přání, který bychom chtěli. A to přece dělá tu chvilku vzpomínkovou ne?
Byl to nádhernej den, plnej pozitivní energie, srandy a radosti i když nás potkal trabl. 😀 Hrozně ráda na to budu vzpomínat a jsem ráda, že se o to s vámi můžu podělit. Mějte se krásně a užívejte si pěkný chvíle!!!
Vaše Terka ????????
Vždycky když jsem koukala na americký filmy, tak se mi strašně líbilo, jak tady venčí psy. Hrozně jsem si přála vyzkoušet, jaký to je, mít na vodítku třeba pět psů a jít s nimi na procházku. No ve filmech to vypadá perfektně, ovšem realita je úplně jiná. Hned se k tomu dostanu. Když jsme se sem přestěhovali, tak mě ani nějak nenapadlo, že bych si to mohla vyzkoušet, jenže, co se nestalo.
Vždycky když jsem koukala na americký filmy, tak se mi strašně líbilo, jak tady venčí psy.
Měli jsme jet do ČR a potřebovali jsme pohlídat pejsky. Byla jsem domluvená s kamarádkou v Pensylvánii, že nám je pohlídá. Což pro nás bylo super, další příležitost něco procestovat a vidět další státy, kde jsme nebyli. Takže jsme si zamluvili letenky z New Yorku s tím, že pejsky necháme u té kamarádky v Pensylvánii. Když už se blížila naše cesta, psala jsem jí asi dva dny dopředu, že přijedeme.
Ona mi na to řekla, že se ještě musí zeptat svýho domácího, jestli jí v bytě povolí zvířata. Cooo???? Tak my jsme byly domluvený asi dva měsíce dopředu a ona mi řekne, že se musí zeptat, jestli tam ty psy vůbec může mít???? Bookovali jsme letenky schválně z New Yorku, protože nám měla hlídat psy!! Byla jsem klidná, že budou u člověka, kterýho znají. Já si v té době ani nedokázala představit, že by měli jít k někomu cizímu! No to vůbec!!
Spoléhala jsem na ni a byla jsem v klidu, že budou u ní. Samozřejmě jí majitel řekl, že ne. Asi ani nedovedu popsat, jak jsem byla nas*aná. Takže jsme museli rychle řešit plán B. V době, kdy jsme už měli být na cestě, jsme sháněli hlídání pro psy. Prořvala jsem potoky slz, přece nedám svoje mimina někomu úplně cizímu na dva týdny!!! Byla to pro mě nepředstavitelná představa, ale nezbývalo mi nic jinýho. 🙁
Takže jsme sedli k počítači a hledali. Psí hotely jsou teda neskutečnej byznys, nehorázně drahý a psi tam jsou stejně v klecích. Našli jsme nějakou paní, co hlídá pejsky a bere si je k sobě domů. Přišla jsem tam uřvaná, dali jsme jí pejsky, Balů jí řekl instrukce, protože já celou dobu jen řvala. Ona ke mně přišla a začala mě objímat, ať nemám strach, že se o moje pejsky dobře postará, že přísahá, že budou v pořádku a že mi bude dávat vědět, jak se jim daří. Musím se přiznat, že jsem jí moc nevěřila, ale už nezbývalo moc času na nějaký loučení, protože jsme museli jet rychle do New Yorku, abychom stihli odlet. Takže z cestování nic nebylo, jen rychlej přejezd z Floridy do New Yorku, fakt super.
Bylo to neuvěřitelný a já zase jen hleděla, jak to tady funguje. Mezi lidma tady panuje neuvěřitelná důvěra, takže tady může fungovat i taková služba, že dáte cizímu člověku svýho miláčka.
Od prvního dne, co jsme dali pejsky k té paní, mi posílala obrázky, jak s ní spí v posteli, jak jsou na procházce a jak se mají. Posílala mi každej den zprávy s obrázkama, takže jsem byla klidná a mohla si v pohodě užívat své rodiny. Udělala všechno přesně, jak slíbila. Kdybych jí věřila od samýho začátku, ušetřila bych si spoustu nervů. Bylo to neuvěřitelný a já zase jen hleděla, jak to tady funguje. Mezi lidma tady panuje neuvěřitelná důvěra, takže tady může fungovat i taková služba, že dáte cizímu člověku svýho miláčka (myslím pejska :D, v tom druhým případě nevím jak by to fungovalo 😀 ), anebo ten člověk přijde k vám domů a o pejska se vám postará. Pro mě zase něco nepochopitelnýho a neuvěřitelnýho. Tady?? Naprosto normální! 🙂
Musím říct, že vždycky ten pes přijde vykoupanej, voňavej s jídlem, hračkama, pelíškem, no se vším co potřebuje. V tomhle jsem si myslela, že jsou naši psi rozmazlení, ale zatím podle těch, co jsme hlídali, to spíš vypadá jako by ti naši měli vojnu.
A díky této zkušenosti jsem přišla na to, že bych taky mohla hlídat pejsky. Oba s Balůem psy milujeme a měli bychom jich klidně deset. Jenže rádi cestujeme a s tolika psy už by to bylo nereálný. Tohle je perfektní příležitost, jak mít víc psů. Jednak poznám jiný rasy a hlavně si vyzkouším jejich různý osobnosti, poňuhňám si je a zase hezky vrátím pánečkovi. 🙂 Je to perfektní a hrozně jsem se do toho zamilovala. Hrozně bych chtěla nějakou malou psí školku, ale to už jsme daleko. 😀 Musím říct, že vždycky ten pes přijde vykoupanej, voňavej s jídlem, hračkama, pelíškem, no se vším co potřebuje. V tomhle jsem si myslela, že jsou naši psi rozmazlení, ale zatím podle těch, co jsme hlídali, to spíš vypadá jako by ti naši měli vojnu. 😀
Jak jsem si naivně myslela, jak jsou super ty procházky s pěti pejskama na vodítku, tak jsem rychle vystřízlivěla. 😀 Všechny vodítka se vám zamotají dohromady, pak se každej rozuteče, kam se mu zachce, pak začnou postupně všichni kadit a vy nevíte kam dřív. Takže většinou naše procházka vypadá tak, že jsem zamotaná do vodítek s plnýma sáčkama hovínek a snažím se to nějak kočírovat. No dopadlo to tak, že doma s něma chodím postupně a do dog parku se mnou jede Balů. 😀
Jinak dog parky tady jsou nejúžasnější věc!!! Je to obrovskej komplex, kde můžete nechat vylítat svoje mimina na volno, mají tam vodu, hračky, jezírko na koupání, různý prolízačky, no perfektní místo, kde strávit odpoledne se psem.
Jinak dog parky tady jsou nejúžasnější věc!!! Je to obrovskej komplex, kde můžete nechat vylítat svoje mimina na volno, mají tam vodu, hračky, jezírko na koupání, různý prolízačky, no perfektní místo, kde strávit odpoledne se psem. Další věc, ze který jsem tady byla na větvi. Když hlídám pejsky, tak je tam dost často bereme, aby se tam vyblbli, a pak už jsou s náma doma ucaprtaní a jsou rádi, že můžou relaxovat s náma u telky. 😀 Takže hlídání pejsků tady je perfektní způsob jak mít víc psů, zažít nějakou srandu, seznámit se s novými lidmi a ještě si vydělám nějakou kačku navíc, no co víc si přát!
Přeji vám krásný den!!