Řada z vás ví, že jsme byli na dovolené v New Yorku. Z toho šílenýho chaosu jsme jeden den vysloveně utekli a jeli jsme se podívat na Niagarské vodopády. Shodou okolností to byl můj narozeninovej den.

Cesta z New Yorku tam trvá dost dlouho. Jeli jsme cca 7 hodin. Což v rámci Ameriky není nic. Pro nás už to byl jen takovej větší výlet, vzhledem k tomu, že jsme zvyklí cestovat všude autem, obzvlášť po Americe. Ale věřím, že pro někoho to už může být náročný. Proto se v New Yorku pořádají výlety na Niagarské vodopády, kdy vás nabere autobus a potom zase hodí zpět do NY.

Protože se jednalo o dlouhej výlet, tak s náma jeli i pejsci. Neměla jsem z toho moc dobrej pocit, protože byly vedra a nevěděla jsem, jak to tam s pejskama bude. Jestli tam můžou nebo ne. Nakonec jsme se dohodli s rodinkou, že bychom se nějak prostřídali v hlídání, takže jsem si řekla, že to zvládneme.

Opravdu úchvatný místo!!

Když jsme přijeli na místo, tak jsem čekala, že hned uvidím tu nádheru a že to bude někde daleko v přírodě. Nicméně bylo to přímo v centru. Přijížděli jsme do města a najednou jsme viděli obrovskej opar, když se víří voda. Ale po nějaké přírodě ani památky.

Přijeli jsme na obrovský parkoviště, kde jsme se rozhodovali, jestli půjdeme na plavbu lodí přímo pod vodopád anebo jestli se vydáme na stezku, která by nás zavedla na kraj vodopádu. Akorát se nenechte zmást, ty vodopády tam jsou tři. Tomu největšímu a vlastně i nejznámějšímu se říká Podkova. Pod tenhle vodopád se pořádají plavby lodí. Ale ta stezka vede pod ten menší, kterýmu se říká Americký vodopád. Pak je tam ještě jeden, kterej je nejmenší a říká se mu Nevěstin závoj.

Já jsem si vyjela jak hvězda v dlouhé bílé sukni a v pěkně nepohodlných botách. Jak jinak že. Takže mě pak pěkně bolely nohy, ovšem byl to tak skvělej zážitek, že jsem na to úplně zapomněla.

Chtěli jsme rozhodně zažít tu plavbu. Je tam spousta vyhlídek i parkovišť, proto se možná dopředu rozhodněte, kam byste chtěli nejvíc a podle toho si vyberte to správný parkoviště. My jsme to k té lodi měli tak kilometr a půl a já jsem si vyjela jak hvězda v dlouhé bílé sukni a v pěkně nepohodlných botách. Jak jinak že. Takže mě pak pěkně bolely nohy, ovšem byl to tak skvělej zážitek, že jsem na to úplně zapomněla.

Zaručili jsme se za vyplašenýho yorka v kabelce a vyjevenou Nelču, že fakt nikoho nepokoušou a pluli jsme dál.

Ten toho už s náma zažil

Když jsme tam došli, tak na loď byl pochopitelně zákaz psů. Proto jsme se domluvili s mojí tetou, že se prostřídáme v hlídání. Domluvili jsme se, že poplují první, my je počkáme u lodi a pak jim jen předáme mimina a poplujeme my. Tak jsme s Balůem seděli a koukali na vodopády, byl to příjemnej relax a to okolí tam je krásný. Pak jsme se pomalu vydali k lodi, koupili jsme si lístek, kterej stál asi 18 dolarů. U vstupu jsme vysvětlili, že jsme domluveni s rodinou, která je momentálně na plavbě, že si při příjezdu vezmou pejsky a my poplujeme bez nich. Řekli nám, že úplně v pohodě a ať si moc užijeme plavbu.

Prošli jsme turniketem a dostali jsme se na úžasnou vyhlídku, ze které jsou vodopády krásně vidět jako celek. Mě tyhle místa strašně dojímají a nasávám celým svým tělem každej okamžik. Chvilku jsme se tam zasekli a koukali na tu krásu. Potom jsme sjeli výtahem dolů, kudy se šlo už přímo k lodi. A tak si pořád jdeme a jdeme, dostali jsme pláštěnku. Všichni ať si pejsci užijí plavbu a smáli se. Nám to bylo takový divný, že přesto, že je tam zákaz psů, tak nám přejí hezkou plavbu s pejskama. Tak jsme si z toho ještě dělali srandu.

Byl to zážitek na celej život

Přišli jsme až na kraj mola, na místo odkud se vyplouvalo, stála tam už připravená prázdná loď a teta s ostatníma nikde. Jenže v tu chvíli k nám přistoupila obsluha a ta nám řekla, že tam nemůžeme stát, že musíme jít na loď. Snažili jsme se vysvětlit celou situaci, že se máme potkat s rodinou, která si má převzít pejsky, ale řekli nám, ať jdeme prostě na loď. No tak jsme šli i s mrňatama. Jen co jsme vypluli, tak na nás nastoupil kapitán lodi, kterej byl neoblomnej, že tam nemůžeme s těma psama zůstat. My na něj, co máme jako teď dělat, když už jsme vypluli? Máme je hodit do vody? Celý jsme mu to vysvětlili, jak to bylo a on nám řekl, že jestli někoho pokoušou, že to bude průser.

Zaručili jsme se za vyplašenýho yorka v kabelce a vyjevenou Nelču, že fakt nikoho nepokoušou a pluli jsme dál. Ta plavba byla opravdu neuvěřitelná a všem, co se tam chystají, to rozhodně doporučuju.

Projeli jsme kolem Americkýho vodopádu a toho nejmenšího (Nevěstin závoj), ke kterým vede ta stezka, o které jsem psala. Směřovali jsme k největšímu vodopádu (Podkova). Byla jsem natěšená, jak malý děcko. Když jsme proplouvali kolem těch menších vodopádů, tak byl slyšet jekot lidí, jak jásají v pláštěnkách přímo pod Americkým vodopádem. Byli stejně promočení až na kost i s pláštěnkou, ale evidentně tam panovalo nadšení a euforie. Určitě to znáte z filmů, takový zábradlí a lidi šílí pod vodopádem ve žlutých pláštěnkách. My jsme měli modrý a kanadská strana červený.

Maid of the mist

Když jsme dopluli přímo pod ten hlavní obrovskej vodopád, tajil se mi dech. Je to neuvěřitelně dynamický místo a tenhle pocit jsem zažila naposledy ve Skotsku na ostrově Skye, když jsme byli na Neist Point. O tomhle místě bude určitě článek, protože tam mě to tak neuvěřitelně chytlo za srdce, že na ten pocit nikdy nezapomenu.

Když jsem nad sebou viděla tu obrovskou masu vody, měla jsem z toho hroznej respekt, kterej se prolínal s obrovským nadšením.

Ale zpátky pod vodopád. Byla jsem nadšená! Niagarské vodopády, tenhle pojem pro mě byl v Česku tak nedosažitelnej a kdyby mi někdo řekl, že tam strávím svoje narozeniny s rodinou, tak bych si asi o něm myslela svoje. Připadala jsem si na té lodi tak malinká. Když jsem nad sebou viděla tu obrovskou masu vody, měla jsem z toho hroznej respekt, kterej se prolínal s obrovským nadšením. Máme natočené video, ale zdaleka to nevystihuje ten pocit, jako když jsem stála přímo tam. A to jsem ještě měla u sebe svýho Balůa a pejsky. Hrozně jsme si to užili. Všichni jsme byli mokrý, ale spokojení a šťastní. Mrňata byly trochu vyjevený, ale zvládli to perfektně. 

Červený pláštěnky měla kanadská strana

No samozřejmě má krásná dlouhá bílá sukně utrpěla nějaký škody, takže jsem vylezla z lodi mokrá a pěkně špinavá, ale bylo mi to v tu chvíli fakt úplně jedno. Byla jsem tak spokojená a z celýho dne příjemně unavená. Balů za mnou pak přišel a donesl mi ze souvenir shopu krásný narozeninový tričko, tak jsem byla nadšená, že mám i památku na tenhle krásnej zážitek.

Po cestě zpět jsme se stavili v liquor storu a ten úžasnej den zakončili douškem bourbonu Maker’s Mark. Dobře stáhli jsme celou láhev. Ale byli jsme na ni tři a měli jsme na to sedm hodin. Museli jsme se trošku posilnit, abychom pak nenechali Balůa za volantem spát. Samozřejmě padla láhev a my všichni okamžitě vytuhli. Balů byl chudák vyřízenej, ale všechny nás dovezl v pořádku zpátky na hotel.

Byl to nádhernej den, na kterej nikdy nezapomenu a jsem šťastná, že jsem tam mohla být s těma nejbližšíma lidma a samozřejmě jsem byla spokojená, že jsem měla u sebe svoje mimina. Niagarské vodopády rozhodně doporučuju navštívit. Je to nádherný nezapomenutelný místo, který se vám vryje do paměti.

Mějte krásnej usměvavej den

Terka

The post Niagarské vodopády appeared first on Live More!.

Mnoho lidí vidí cestování se psem jako obrovskou komplikaci. Samozřejmě jde o to, jakýho máte psa, ale věřte, že to zase až taková komplikace není.

Takhle s námi Timík „prochodil“ Benátky

Když jsme cestovali po Evropě, v našem případě až na pár výjimek, jsme cestovali pokaždé autem, takže malej (Timík) jezdil všude s náma. Nikdy nebyl žádnej problém. Je důležitý, aby byl pes očipovanej a očkovanej. Nikdy po nás nechtěli vidět průkaz. A nikdy nás nikdo nikde za psa neřešil. Samozřejmě se připravte, že pokud budete hledat ubytování, tak je důležitý, aby tam byli povolení psi a taky počítejte, že i za psa o velikosti yorkšíra budete na hotelu platit.

V Saint Tropez

Už z mnoha stran jsme slyšeli, jakej to je nesmysl tahat psa přes půlku světa a podobně. Podle mě to nesmysl opravdu není. Myslím si, že je pro toho psa mnohem lepší, když je v blízkosti u svýho pána než někde na hlídání. My jezdívali většinou na dovolený tak na čtrnáct dní. Což v případě našich psů je opravdu dlouhá doba, vzhledem k tomu, že jsou zvyklí být s náma nonstop. Když jsme na dovolené věděli, že se chystáme někam do přírody nebo na výlet, kde nehodláme navštěvovat nějaký muzea nebo něco podobnýho, tak jsme je vzali s sebou. Naopak, když jsme věděli, že chceme navštívit nějaký památky, tak jsme je nechali na hotelu. Úplně jednoduchý.

Když jsme jeli road trip po Evropě, tak jsme nebookovali dopředu ubytování, protože jsme nevěděli kdy a kde zakotvíme. Byla to svým způsobem svoboda, ale nedomysleli jsme to právě skrz toho psa.

Ve Švýcarsku

V Evropě většinou nebyl problém jít se psem na pláž, ale musel být samozřejmě na vodítku. Jednou dokonce, když jsme jeli road trip po Evropě, tak jsme nebookovali dopředu ubytování, protože jsme nevěděli kdy a kde zakotvíme. Byla to svým způsobem svoboda, ale nedomysleli jsme to právě skrz toho psa. Takže jsme takhle jednou v noci už úplně vyšťavení a unavení našli ubytování a nedomysleli jsme, zda tam povolují psy. Šli jsme na recepci a paní tam měla takovýho malýho ratlíka. Tak si v duchu říkám pecka určitě tady jsou psi povolení.

Na loďce v Řecku

Bohužel paní nám řekla, že je v hotelu zákaz psů. Když na ni Balů začal, jak je teda možný, že má u sebe psa, tak nebyla schopná odpovědět. Přes to všechno byla dost neoblomná. Nicméně nevěděla, že máme s sebou Timíka, protože jsme se ptali jen „orientačně“. No v tu chvíli nám nic nezbylo, vzala jsem malýho do kabelky, kabelku zapla a šla. Nebylo jinýho zbytí. Když jsem šla přes recepci, tak jsem si neuvědomila, že tam je ten její malej ratlík a moje kabelka z ničeho nic začala vrčet. Oblil mě pot, tak jsem začala hrozně hlasitě kašlat a upalovala rychle na pokoj. Paní asi nic nepoznala, ale teda trapas to byl dobrej. Balů totální výbuch smíchu, malej nachystanej kohokoliv rozpárat a já srdce v kalhotách. Taková normální rodinka na cestách.

Balů totální výbuch smíchu, malej nachystanej kohokoliv rozpárat a já srdce v kalhotách. Taková normální rodinka na cestách.

Plážové radovánky v Bulharsku

Já mám někdy pocit, že naši psi jsou na baterky. Když jsme doma, tak celej den spí. Když jsme na cestách, tak spí v autě. Na zastávce rychle vyčůrat, vykakat, najíst, napít a už upalujou zpátky do auta pokračovat ve spánku. Naopak, když jsme venku, tak lítají a jsou k nezastavení. No Timík už má vzhledem ke svýmu věku trochu pomalejší tempo, ale když se v blízkosti objeví cizí psi, jakoby omládl minimálně o pět let. Protože se přece nehodí, aby samec yorkšíra dal najevo před ostatními nějakou slabost. Takže je pořád vůdcem smečky i ve svých 13ti letech. Je mu jedno jestli je to dobrman nebo labrador, pokud se bude držet pravidel našeho yorkmuta, nic se mu nestane.

Na většině odpočívadel najdete „dog area“, kde můžete nechat svoje mimina vylítat. Naši čoklíci by toho určitě využili, kdyby se jim chtělo běhat.

Transfagarašská magistrála – Rumunsko

Nicméně zpět k cestování. Je jasný, že je to všechno praktičtější, když máte psy menšího vzrůstu. Ale já bych s sebou všude brala klidně i ty dobrmany. Cestování po Americe se psem je ještě snadnější. Tady nejsou nikde žádný hranice, nikdo vás neřeší a přijde mi to tady celkově, co se týče psů, víc friendly. Přiznám se, že třeba, když jsme přejížděli hranice do Turecka, kdy jsme jeli na výlet do Istanbulu, tak jsem trošku váhala, jestli nebude pes komplikací. Naštěstí nikdo si ho ani nevšiml a nikdo nic neříkal. Ale v rámci Států jsem naprosto klidná kdekoliv. Hlavně je super, že na většině odpočívadel najdete „dog area“, kde můžete nechat svoje mimina vylítat. Naši čoklíci by toho určitě využili, kdyby se jim chtělo běhat.

Vždycky raději čtěte dopředu, kolik si ubytování, který chcete rezervovat, účtuje za psy a jestli je vůbec povoluje.

Na procházce v Lake Geneva ve Wisconsinu

S ubytováním v Americe to je stejný jako v Evropě. Víceméně všude platíte. Ale stalo se nám, že na pár motelech za psa nic nechtěli. A teď, jak jsme byli na dovolené v NY ubytovaní přes Airbnb, po nás pán taky žádnej poplatek za psa nechtěl. Vždycky raději čtěte dopředu, kolik si ubytování, který chcete rezervovat, účtuje za psy a jestli je vůbec povoluje. Aby jste se potom na místě nedivili.

Takhle řádí pravidelně na pláži

Samozřejmě, když letíme do ČR, tak pejsky necháváme tady. Let sem pro ně byl dost náročnej. Navíc by museli zvládnout dva lety v krátkým časovým horizontu a tomu je vystavovat nechci. Takže nám je hlídá taková starostlivá paní sousedka, u které když jsou, tak jsem v rámci možností klidná. Určitě napíšu článek o tom, jaký je let se psem (v našem případě dvěma psy) do USA, ale to už si necháme na příště. Takže se nebojte a ukažte také svým miláčkům kus světa.

Filmový festival v Cannes

Procházka parkem v Gettysburgu v Pennsylvánii

Rakousko

Mějte se krásně

S pozdravem Terka a její mimina Nelly a Tim

The post Cestování se psem appeared first on Live More!.

Vždycky když jsem koukala na americký filmy, tak se mi strašně líbilo, jak tady venčí psy.

V Dog Parku s mrňatama

Měli jsme jet do ČR a potřebovali jsme pohlídat pejsky. Byla jsem domluvená s kamarádkou v Pensylvánii, že nám je pohlídá. Což pro nás bylo super, další příležitost něco procestovat a vidět další státy, kde jsme nebyli. Takže jsme si zamluvili letenky z New Yorku s tím, že pejsky necháme u té kamarádky v Pensylvánii. Když už se blížila naše cesta, psala jsem jí asi dva dny dopředu, že přijedeme.

Ona mi na to řekla, že se ještě musí zeptat svýho domácího, jestli jí v bytě povolí zvířata. Cooo???? Tak my jsme byly domluvený asi dva měsíce dopředu a ona mi řekne, že se musí zeptat, jestli tam ty psy vůbec může mít???? Bookovali jsme letenky schválně z New Yorku, protože nám měla hlídat psy!! Byla jsem klidná, že budou u člověka, kterýho znají. Já si v té době ani nedokázala představit, že by měli jít k někomu cizímu! No to vůbec!!

Spoléhala jsem na ni a byla jsem v klidu, že budou u ní. Samozřejmě jí majitel řekl, že ne. Asi ani nedovedu popsat, jak jsem byla nas*aná. Takže jsme museli rychle řešit plán B. V době, kdy jsme už měli být na cestě, jsme sháněli hlídání pro psy. Prořvala jsem potoky slz, přece nedám svoje mimina někomu úplně cizímu na dva týdny!!! Byla to pro mě nepředstavitelná představa, ale nezbývalo mi nic jinýho.

Ella, hroznej miláček, tu jsem vracela s těžkým srdcem

Takže jsme sedli k počítači a hledali. Psí hotely jsou teda neskutečnej byznys, nehorázně drahý a psi tam jsou stejně v klecích. Našli jsme nějakou paní, co hlídá pejsky a bere si je k sobě domů. Přišla jsem tam uřvaná, dali jsme jí pejsky, Balů jí řekl instrukce, protože já celou dobu jen řvala. Ona ke mně přišla a začala mě objímat, ať nemám strach, že se o moje pejsky dobře postará, že přísahá, že budou v pořádku a že mi bude dávat vědět, jak se jim daří. Musím se přiznat, že jsem jí moc nevěřila, ale už nezbývalo moc času na nějaký loučení, protože jsme museli jet rychle do New Yorku, abychom stihli odlet. Takže z cestování nic nebylo, jen rychlej přejezd z Floridy do New Yorku, fakt super.

Bylo to neuvěřitelný a já zase jen hleděla, jak to tady funguje. Mezi lidma tady panuje neuvěřitelná důvěra, takže tady může fungovat i taková služba, že dáte cizímu člověku svýho miláčka.

Timík samozřejmě vždycky všem šéfuje

Od prvního dne, co jsme dali pejsky k té paní, mi posílala obrázky, jak s ní spí v posteli, jak jsou na procházce a jak se mají. Posílala mi každej den zprávy s obrázkama, takže jsem byla klidná a mohla si v pohodě užívat své rodiny. Udělala všechno přesně, jak slíbila. Kdybych jí věřila od samýho začátku, ušetřila bych si spoustu nervů. Bylo to neuvěřitelný a já zase jen hleděla, jak to tady funguje. Mezi lidma tady panuje neuvěřitelná důvěra, takže tady může fungovat i taková služba, že dáte cizímu člověku svýho miláčka (myslím pejska :D, v tom druhým případě nevím jak by to fungovalo ), anebo ten člověk přijde k vám domů a o pejska se vám postará. Pro mě zase něco nepochopitelnýho a neuvěřitelnýho. Tady?? Naprosto normální!

Musím říct, že vždycky ten pes přijde vykoupanej, voňavej s jídlem, hračkama, pelíškem, no se vším co potřebuje. V tomhle jsem si myslela, že jsou naši psi rozmazlení, ale zatím podle těch, co jsme hlídali, to spíš vypadá jako by ti naši měli vojnu.

Dodržujeme pitnej režim I když je tam pro ně všude voda

A díky této zkušenosti jsem přišla na to, že bych taky mohla hlídat pejsky. Oba s Balůem psy milujeme a měli bychom jich klidně deset. Jenže rádi cestujeme a s tolika psy už by to bylo nereálný. Tohle je perfektní příležitost, jak mít víc psů. Jednak poznám jiný rasy a hlavně si vyzkouším jejich různý osobnosti, poňuhňám si je a zase hezky vrátím pánečkovi. Je to perfektní a hrozně jsem se do toho zamilovala. Hrozně bych chtěla nějakou malou psí školku, ale to už jsme daleko. Musím říct, že vždycky ten pes přijde vykoupanej, voňavej s jídlem, hračkama, pelíškem, no se vším co potřebuje. V tomhle jsem si myslela, že jsou naši psi rozmazlení, ale zatím podle těch, co jsme hlídali, to spíš vypadá jako by ti naši měli vojnu.

Tohle je realita

Jak jsem si naivně myslela, jak jsou super ty procházky s pěti pejskama na vodítku, tak jsem rychle vystřízlivěla. Všechny vodítka se vám zamotají dohromady, pak se každej rozuteče, kam se mu zachce, pak začnou postupně všichni kadit a vy nevíte kam dřív. Takže většinou naše procházka vypadá tak, že jsem zamotaná do vodítek s plnýma sáčkama hovínek a snažím se to nějak kočírovat. No dopadlo to tak, že doma s něma chodím postupně a do dog parku se mnou jede Balů.

Jinak dog parky tady jsou nejúžasnější věc!!! Je to obrovskej komplex, kde můžete nechat vylítat svoje mimina na volno, mají tam vodu, hračky, jezírko na koupání, různý prolízačky, no perfektní místo, kde strávit odpoledne se psem.

Jinak dog parky tady jsou nejúžasnější věc!!! Je to obrovskej komplex, kde můžete nechat vylítat svoje mimina na volno, mají tam vodu, hračky, jezírko na koupání, různý prolízačky, no perfektní místo, kde strávit odpoledne se psem. Další věc, ze který jsem tady byla na větvi. Když hlídám pejsky, tak je tam dost často bereme, aby se tam vyblbli, a pak už jsou s náma doma ucaprtaní a jsou rádi, že můžou relaxovat s náma u telky. Takže hlídání pejsků tady je perfektní způsob jak mít víc psů, zažít nějakou srandu, seznámit se s novými lidmi a ještě si vydělám nějakou kačku navíc, no co víc si přát!

Přeji vám krásný den!!

The post Hlídání pejsků appeared first on Live More!.