Pochopitelně, že katalogy cestovek nebudou Floridu prezentovat jako farmy a parky plný zvířat, ale přijde mi, že Floridě je hodně ubíráno na kráse přeplněnými plážemi, hotely a turistickými atrakcemi, jako je třeba Orlando, kde jsou jen zábavní parky.

Po pravdě tenhle článek berte jako subjektivní názor, protože já Floridu fakt miluju, ale myslím si, že Florida může nabídnout mnohem víc. Upřímně za celou dobu, co tady žijeme, jsem viděla tolik nádherných zvířat ve volné přírodě, až tomu někdy sama těžko věřím.

Ať si tady zajedete do jakýhokoliv parku, tak máte možnost vidět aligátory, želvy, pásovce, mývaly, veverky, leguány, pelikány, delfíny, kapustňáky a spoustu dalších zvířat. Dokonce jsme tady už viděli i opice a to mě asi odrovnalo nejvíc. Těch parků, ať už jsou to národní, státní, okresní nebo městský je po celé Floridě fakt mraky. Takže když někde kempujeme, tak se vždycky hrozně těším, co zase uvidím za zvířata, protože většinou kempujeme ve státních parcích a to je prostě bomba.

Navíc Florida je neuvěřitelně zelená. Je tady všude strašně moc zeleně, která dokáže člověku krásně probarvit den. Na to, že tady jsou tropy, je Florida fakt nádherně zelená. A komu jde hned na mysl úplně jiná zelená, tak tou je to tady obklopený taky. A celkem dost. Každopádně se strašně málo mluví o springs (prameny), který jsou naprosto dechberoucí a je jich po Floridě fakt hromada.

Hart Springs Florida

Jsou to místa, kde vyvěrá voda a valí se do řek, potoku a třeba jeskyní. Jenže je strašně nádherná, průzračná, prostě taková ta klasická křišťálová voda a má stálou teplotu. Takže se na tyhle prameny jezdí i mimo sezonu. U každých pramenů je miliarda možností, který můžete využít. Tubing, potápění, šnorchlování, půjčení kajaku, lodiček apod.

My jsme už kdysi dřív byli na Ginnie Springs, který byly fakt kouzelný, proto jsme si řekli, že na cestách musíme zase na nějaký prameny určitě vyrazit. Úplně jak teď si vybavuju, jak se nám z tama nechtělo a říkali jsme si, že si tam někdy musíme zajet zakempovat, třeba pod stan. Joooo kdyby pod stan.

Když jsme vyjeli z našeho milovanýho Atlantic Beach, tak hned první zastávka byla právě na podobných pramenech, který jsme teda ještě neviděli –  Hart Springs. Hrozně jsem se těšila, protože jsem věděla, že to bude nádhera. Příroda, křišťálová voda, potápění, co víc si přát.

Hart Springs Florida a nasraná Ňuňu

Bože, jak já jsem byla nasraná. Když jsme tam dorazili, tak jsem nevěřila vlastním očím. Miliarda lidí, voda zakalená, vypadalo to jako klasickej českej kačák. No samozřejmě já se neumím přetvařovat, takže huba natažená, sedla jsem si tam na břeh a znechuceně čuměla na lidi, jakej tam dělají bordel.

Balů si šel na chvíli zašnorchlovat, protože na všech těch pramenech jsou hluboký jeskyně, kde se dá potápět, je tam spousta ryb a tak, což je pro mýho Balůa fascinující, takže ten byl celkem spokojenej.

Ginnie Springs byl asi vyšší level, hlavně taky proto, že jsme tam byli mimo sezonu. Ale obecně byly Ginnie Springs krásnější. Víc v přírodě a bylo to tam celý takový větší. Přestože jsme byli zklamaní z Hart Springs, nechci říct, že je nedoporučuju. To ne, ale z toho, co jsme viděli to na Hart Springs bylo fakt nejslabší a rozhodně to tam bude kouzelnější mimo sezonu, protože my jsme chytli zrovna to nejnavštěvovanější období.

Devil’s Den

Každopádně jsme nevěšeli hlavu. Čekala nás totiž jedna z dalších zastávek opět na springs, ale tentokrát na Devil’s Den (Ďáblovo doupě). A tady se musím chvíli zastavit, protože to byl fakt nezapomenutelnej zážitek. Je to vlastně taková otevřená jeskyně, kam scházíte dolů do podzemí k nádherné průzračné vodě a nad vámi je velký otvor ven, kde můžete vidět nebe. No nádhera!

Devil’s Den Florida a šťastnej Balů

Na tyhle prameny se doporučuje jezdit ráno, protože v pozdějších hodinách tam najedou davy lidí, a tak tam pouští jen po malých skupinách na vymezenou dobu a mohlo by se stát, že by na vás nevyšla řada. Jeli jsme tam v pondělí brzy ráno a bez problému jsme se tam dostali. Bylo to něco tak neuvěřitelnýho a nádhernýho, že já se na těchto místech vždycky hrozně dojímám. Nevím proč, ale tyhle úchvatný místa mě vždycky seberou.

Někdy i v duchu třeba mluvím s mamkou a říkám jí: „Vidíš to, co já?“ Byla by nadšená a hladová po fotkách. Vždycky, když jsem jela třeba někam na výlet se školou, tak mi mamka kladla na srdce: „Hlavně foť!“ Tehdy to ještě byly foťáky na film, takže mým spolužákům maminky balily teplý ponožky a svačiny. A já měla zásobu filmů na týden. Takže mě často mrzí, že to co prožívám, s ní nemůžu sdílet.

Devil’s Den

Už jsem byla totálně zmrzlá a vylezla ven. Ještě jsem čekala na Balůa, protože toho dostat z vody je docela peklo, ale když jsem tak koukala na ostatní, tak jsem byla hrozně zklamaná. Všichni lidi, co tam byli, si do jednoho tu krásu užívali jen přes displeje mobilů. Nebyl snad nikdo, kdo by neměl voděodolnej obal na mobil a nesázel tam fotky a videa jedno za druhým.

Potápění a šnorchlování

Bylo mi z toho hrozně smutno. I my vždy přijedeme, všechno natočíme, nafotíme, abychom to mohli sdílet s vámi, ale pak jednoduše všechno odložíme a užíváme si tu nádheru spolu. Ale tam ten mobil málokdo odložil a já jsem si říkala, že lidi úplně zapomněli vnímat okolí. Nejen to, co se kolem nich děje, ale i tu krásu, která je obklopuje. Ale tohle je téma klidně na další článek.

Na cestách jsme ještě naráželi na spoustu dalších springs (pramenů), ale už jsme pádili dál na západní pobřeží, kde jsme za celou dobu, co žijeme na Floridě, ještě nebyli. Takže ne. Florida nejsou jen pláže, palmy a oceán, ale taky spousta zeleně, zvířat, farem a krásných nezapomenutelných míst, jako jsou springs, který za sebe musíme jedině doporučit. A co doporučuju nejvíc, je vnímat tu krásu kolem na vlastní oči a kůži, jak jen to jde. Přes displej mobilu to totiž stojí úplně za hovno.

Vaše Terka :-*

The post Florida tak trochu jinak appeared first on Live More!.

Při vstupu do Hershey’s world

Balů moc dobře věděl, že pro mě čokoláda Hershey’s znamenala Ameriku. To pro mě jakožto milovníka čokolády a kokyn byla naprostá modla. Samozřejmě jsem se toho tady už tak přejedla, že to už nemůžu ani vidět a dala bych si raději Tatranku nebo Kofilu, ale tehdy to pro mě prostě bylo něco!! No něco, byl to pro mě v Česku kus Ameriky. Balů si vzal svoje letáčky a šel do „kanceláře“ úřadovat.

Měla jsem takovou tu radost, jako když dostanete nějakou hroznou blbost, ale máte z ní tisíckrát větší radost než z jinýho třeba dražšího dárku.

Obrovská Hershey’s kisses

Najednou se vrátil vysmátej jak lečo. Tak si říkám, že se mu to tam teda asi pěkně povedlo! A pak tím známým tónem říká: Ňuňuuuuu???? Abych vám ten ten tón nějak popsala, je to něco jako: „Jsem velkej King a objevil jsem Ameriku. Jo jsem dobrej!! Jsem fakt dobrej!!“ Tak já: „Noooo?“ a v jádru jsem jen čekala, co to zase bude za blbost. Ale tentokrát fakt objevil Ameriku!!! Objevil, že nedaleko od Gettysburgu je mestečko Hershey a tam čokoládovej svět Hershey’s. Měla jsem takovou tu radost, jako když dostanete nějakou hroznou blbost, ale máte z ní tisíckrát větší radost než z jinýho třeba dražšího dárku. No nemohla jsem dospat.

Hlavně nechtít všechno!!!

Balů mě naštěstí moc dobře zná, takže jsem mohla otevřeně nechat jásat moje dětský já. Ale viděla jsem na něm, jak je šťastnej, že mi mohl udělat takovou radost a plnit mi moje dětský sny. Tohle na něm miluju, já v sobě mám hroznej kus dítěte. A když jsem byla malá tak frčela taková obluda Furby se to jmenovalo. Já jsem po něm tak strašně toužila, ale naši mi ho nikdy nekoupili. Né že bych měla nějakou psychickou újmu, ale nějak jsme se k tomu kdysi dostali.  Já jsem Balůovi řekla příběh, jak jsem si strašně přála Furbyho. Tak se mi smál a pak jsem měla svátek a on přišel s Furbym. No tu radost vám tady asi těžko popíšu, bylo to od něj tak něco úžasnýho! Když jsem začala mluvit o domečku pro Barbie, řekl mi ať přibrzdím.

Chocolate tour

Ale zpátky k Hershey. Hershey’s Chocolate World se nachází v městečku Hershey v Pennsylvánii, podle kterýho se ta čokoláda jmenuje. Bylo to krásný městečko, takový roztomilý, pouliční lampy měly tvar pusinek – malých čokoládek Kisses. Fakt krásný. Hershey’s Chocolate World byl přímo v takovým obrovským zábavným parku. Díky bohu byl zavřenej, protože jsme tam byli mimo sezónu a já bych tam asi dost šílela. Rozhodně návštěvu doporučuju pro všechny rodiny s dětmi anebo pro všechny takový blázny jako jsem já. Bylo evidentní, že v tu sezónu to tam bude neuvěřitelný. Byly tam různý horský dráhy a spousta atrakcí. Hned po vstupu do čokoládového světa mi samozřejmě spadla brada. Obrovskej obchod s čokoládou a tolika nádhernýma věcma, že nad tím člověku zůstává rozum stát. Na tohle jsou Američani fakt borci.

To jsou ty zpívající krávy

Byla tam chocolate tour, která byla zdarma. Nasednete do takovýho vláčku a jedete jakoby továrnou, kde se vyrábí čokoláda. Samozřejmě to byl ten klasickej americkej kýč, ale mně se to hrozně líbilo. Navíc to tam na mě tak všechno dolehlo. Pořád jsem si říkala: „Ty jo. Tak jsme tady. Plníme si konečně ten americkej sen. Konečně se něco děje. Jsem přímo v Hershey. V Česku jsem byla šťastná za malou čokoládu a teď jsem přímo v Hershey. Hlavně nebreč. Hlavně nebreč. Prosím, jen nebreč!“ Ale to bylo, jako bych si říkala: „Breč! Breč! A pořádně. Do toho!!“ No tak mi ukápla slzička. Do toho tam zpívaly takový plastový kýčový krávy, jak se z jejich mlíčka vyrábí čokoláda nebo něco. Takže divadlo hadra, ale užila jsem si to tak, že jsme jeli tu tour rovnou dvakrát.

Bylo to takový příjemný sladký dětský odpoledne, který jsem si strašně užila.

Ty věci tam byly nádherný, všechny jsem je samozřejmě chtěla, ale klasika hroznej nástřel. Museli jsme šetřit, protože nás čekalo tolik výdajů, co jsme nakonec vlastně ani sami nečekali. Ale koupili jsme si tam každej misku na cereálie. Byla to taková naše první výbava do novýho bydlení, takže mám krásnou vzpomínku, vždycky když dlabu cereálie. Čokoláda Hershey’s tam měla nějaký limitovaný edice, tak jsme je zkusili, ale nebyly dobrý. Nejlepší je ta bílá čokoláda s cookies. Bylo to takový příjemný sladký dětský odpoledne, který jsem si strašně užila.

Je důležitý si fakt užívat každýho okamžiku, i když je to třeba blbost. Mě se tyhle krásný vzpomínky hodí pokaždé, kdy je mi třeba úzko nebo se nahromadí víc starostí a problémů. Pokaždé hrábnu do kapsy pro nějakou takovou vzpomínku, která mi pomůže ty starosti líp překonat. Proto si pořádně naplňte kapsy, protože nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit. A víte co je na tom nejlepší? Nikdo vám ty vzpomínky nemůže vzít!!! Proto hromaďte co nejvíc krásných zážitků, aby vždycky zvítězili nad těma špatnýma! 

Přeji všem krásnej sladkej den

Úplně jsem dostala chuť na kokyno

Vaše Terka ????????

The post Hershey’s čokoládový svět appeared first on Live More!.

To už je pár let zpět Ještě v Česku

Hned v začátcích našeho vztahu s Balůem jsme byli na degustaci whisky v našem tehdy oblíbeném baru. Balů už o whisky něco málo věděl, ale já byla úplná panna. (co se whisky týče :D) Byla to degustace na whisky Lagavulin, nevím jestli ji znáte, ale je to výborná nakouřená whisky, na které si dnes hrozně pochutnám, nicméně tehdy jsem absolutně nevěděla, o co go. Dostali jsme vzorky a k tomu perfektní výklad o této whisky. Na konec degustace měla přijít perlička večera 30ti letá whisky Lagavulin. Láhev tenkrát snad za 30 000Kč.

V palírně Glenfiddich

Co vzorek, to se mi křivila huba a v duchu jsem si říkala, jestli to ti lidi dělají, že jim to chutná anebo jestli si na tom opravdu pochutnávají. Ta whisky mi tenkrát chutnala jako desinfekce z nemocnice a tak mi to i smrdělo. O té „lahodné“ 30ti leté drahé whisce ani nemluvím, tenkrát jsem myslela, že tam na místě hodím šavli.

Stáčení vlastní láhve Glenfiddich

Dnes bych za takovou degustaci, co jsem zažila tenkrát, vraždila! Protože nakouřený whisky miluju, ale k tomu se člověk asi musí trochu „propít“. Od té doby jsme se začali whiskám dost věnovat. Hodně jsme se o whisky zajímali, ve Skotsku jsme navštívili spoustu palíren, několik let jsme i prémiové destiláty prodávali a došlo to tak daleko, že jsme je začali i sbírat. Whisky je mimochodem perfektní investice. Pokud teda víte, co koupit, aby se cena whisky zvyšovala! My to ze začátku brali jako investici, ale dnes bych ty lahve nedala z ruky.

Návštěvnické centrum palírny Jack Daniel´s

Ale vraťme se do USA. Jakožto milovníci whisky jsme prostě nemohli vynechat Tennessee i Kentucky a vidět tak palírny, jako jsou Jack Daniel, George Dickel, Jim Beam, Maker´s Mark a další. Tennessee je rozděleno na tzv. suchý a mokrý okresy. Jsou to takový stíny z doby prohibice, kdy v suchém okrese je podle zákona absolutní zákaz prodeje alkoholu. V mokrých už je prodej povolen. A teď největší paradox. Palírna Jack Daniel se nachází ve městě Lynchburg, který se nachází jak jinak než v suchém okrese. Z téhle informace jsem byla úplně hotová. Nicméně palírna si vyžádala nějakou výjimku, takže tam můžou pálit a pokud si chcete koupit láhev Jacka, tak jedině přímo v palírně anebo v centru Lynchburgu, kde má palírna svoji prodejnu. Ovšem ceny tam jsou tak přestřelený, že je mnohem jednoduší objet liquor story v mokrých okresech a svoji vysněnou láhev si zakoupit tam.

Odpočinková místnost s občerstvením na konci prohlídky

Každopádně prohlídka palírny stojí za to. Nejdřív nás to trošku zklamalo, protože jsme byli zvyklí ze Skotska na takovej ten „domácí“ přístup. Takže prohlídka palírny pro nás byla dost komerční. Ale nakonec se nás ujal takovej milej starší pán, kterej když vyprávěl o whiskey Jack Daniel’s, tak jste si prostě museli dát panáka. Hlavně vytvořil perfektní atmosféru, která nás tak vtáhla, že jsme na ty komerční mínusy úplně zapomněli. Na konci byla degustace, kterou jsme si s ním opravdu užili, protože jeho vyprávění bylo fakt úžasný.

Co se týče samotné whiskey Jack Daniel’s, tak ji mám hrozně ráda. Hlavně k Americe Jack prostě patří. Ale rozhodně se to nedá porovnávat se skotskou whisky. Skotská whisky je pro mě strašně rozmanitá. Můžete v ní cítit tolik chutí a vůní, že byste se kolikrát fakt divili. Můžete tam cítit chutě a vůně od květinek přes dřevo až po vůni spocenýho koňskýho sedla. A to si nedělám srandu. Kdežto Jack chutná pořád stejně.

Sortiment v obchodech se suvenýry

Jsou to opravdu odlišný whisky už jen proto, že skotská se vyrábí především z ječmene a americká z kukuřice. Proces výroby je taky úplně jinej. Takže Jacka mám opravdu ráda, ale nesrovnávala bych ho se skotskou. Jednou jsme byli tady v takové menší palírně a pán nám říkal, že se snaží napodobit skotskou whisky. Když jsem ji ochutnala, tak jsem se zeptala, jestli vůbec někdy opravdovou skotskou pil.

V obchodech koupíte limitované edice, ale za šílený peníze

Jinak co se týče obecně alkoholu v Americe, tak tady vám neprodají bez občanky ani pivo. Ať je vám 20 nebo 40, vždycky chtějí vidět ID. Tvrdej alkohol si tady ani v běžným obchodě nekoupíte. Ten si koupíte jedině v liquor storu. Je tady i zakázaný na veřejnosti pít alkohol. A v liquor storech, když si něco koupíte, tak to dostanete v papírovým pytlíku nebo neprůhledné černé tašce. Přesně jak to znáte z filmů.

Naše suvenýry z Ameriky, kdybychom jen tenkrát věděli, že se sem budeme stěhovat….:D Asi bychom se s tím do ČR netáhli

Víno, whisky, no vlastně jakýkoliv kvalitní alkohol je téma, na který bych mohla psát do nekonečna. Ale při popíjení se to psaní zdá těžší a těžší a hlava prázdnější. Určitě se v budoucnu dostanu k článkům o dalších palírnách, kde jsme byli. Ale musím pomalu, aby se z vás při čtení mých článků nestali alkoholici.

Takže nezapomeňte!! Whisky pravá sílu dává!! A doušek lahodné whisky ještě nikoho nezabil, naopak!

Mějte kásný den a hlavně s úsměvem!

Vaše Terka ????????

The post Na návštěvě u Jacka doma appeared first on Live More!.

Hlavním důvodem, proč jsme se vydali zrovna do New Yorku, byla rodina.

Vítání na letišti

Kdybychom si měli vybrat místo na dovolenou, určitě bychom se vydali někam jinam. Hlavním důvodem, proč jsme se vydali zrovna do New Yorku, byla rodina. Zeťák od mojí milované tetičky měl v New Yorku nějakou práci, tak se s ním vydala i moje tetina s jeho manželkou. Vzhledem k tomu, že ta vzdálenost nám neumožňuje vidět se s rodinou tak často, jak bychom si přáli, tak volba byla jasná. Pojedeme za nimi do New Yorku!!!

Hlavní vítací vedoucí

Bylo to takový všechno na rychlo, takže než jsem se nadála, seděli jsme napakovaní s pejskama v autě a vyráželi na cestu směr New York. Byla jsem natěšená jak malá. Ani ne tak na New York, ale na rodinu, navíc jsem měla mít v té době narozeniny, takže co víc si přát!!!! Narozeniny s rodinou v New Yorku, no to je sen!!!!

Na jídle v China town

Těžko vám dovedu popsat tu radost, když jsem se objímala s tetou. Čekala jsem, jak přijde z letadla zničená, unavená a celá polámaná (přeci jen už má nějakej věk), ale ze dveří vyletěla veselá a usměvavá ženská, která tancovala a zpívala „šubyduby Amerika“. No já z ní byla hotová. Prej měla před odletem injekci na zředění krve, tak nevím, jestli se pan doktor nepřepsal. Prostě úžasný setkání, ale bylo už pozdě večer, takže jsme je odvezli na hotel a jeli na naše ubytování.

Těžko vám dovedu popsat tu radost, když jsem se objímala s tetou.

Památník, kde stáli dvojčata…

Další den jsme se vydali do víru velkoměsta. New York má svoje kouzlo o tom není pochyb, ale já tenhle chaos tentokrát viděla trošku jinýma očima. Po roce života na Floridě, kde se opravdu zastavil čas se mi v NY moc nelíbilo. Pro mě to byl jen stres a deprese. Nedělám si srandu. Přišlo mi, že všichni na koho jsem

One World Trade Center

se podívala někam spěchali, všude samej beton, auta, troubení, houkání, dunění z metra, smrad a špína. Jako by vás po ránu někdo polil ledovou, ale opravdu hodně ledovou vodou. Všechny domy na sobě natěsnaný. Chyběl mi tam prostor zhluboka se nadechnout. Samozřejmě rodinka chtěla vidět všechny hlavní památky, tak jsme to všechno obchodili a jsem ráda, že jsem to znova viděla, ale asi mi to dvakrát v životě stačilo.

Přišlo mi, že všichni na koho jsem se podívala někam spěchali.

Pejsci zažívali dobrodrůžo s náma

Myslím, že i na tetu to byl docela hardcore, tak jsme se další den vydali na Niagarské vodopády. Pokud budete mít někdy příležitost vidět tuhle nádheru, tak neváhejte a jeďte! Bylo to teda opravdu na celý den, vyráželi jsme brzo ráno a přijeli až hodně pozdě v noci, ale musím říct, že to opravdu stálo za to! Byl to zrovna den mých narozenin, tak mě přepadla taková nostalgie. Né kvůli tomu, že jsem zase o rok starší. To bývá spíš deprese :D, ale člověk tak nějak rekapituluje svůj život.

Dům, auto, vybavení apod., člověk o tohle všechno může velice rychle přijít, ale to co jsem prožila tam dole pod vodopády už mi nikdo nevezme!

Plavba přímo pod vodopád

Přemítala jsem si, co jsem v životě viděla a prožila. A teď jsem najednou stála na lodi přímo pod tou obrovskou masou vody. Byl to tak dechberoucí zážitek, že na to těžko nacházím slova. Člověk si uvědomí, jak je malej a bezmocnej. A já si jen řekla: „Tohle je ono, tohle mě dělá šťastnou!“ A měla jsem okamžitou odpověď na svoje polemizování o životě. Poznání z cestování, příroda a zážitky mě dělají šťastnou. Samozřejmě je u mě na prvním místě rodina, chtěla bych mimčo, svatbu atd., ale to beru jako přirozenou součást života. Ale co ten zbytek? Ten zbytek přece taky chceme prožít! Každýho naplňuje něco jinýho, jenže při pohledu na ty vodopády jsem si uvědomila, že tenhle pohled a ten pocit, který momentálně prožívám už mi nikdy nikdo nevezme. Dům, auto, vybavení apod., člověk o tohle všechno může velice rychle přijít, ale to co jsem prožila tam dole pod vodopády už mi nikdo nevezme!

Niagáry na dlani

Pokud byste někdy jeli na Niagarské vodopády, rozhodně doporučuju koupit si plavbu lodí přímo pod vodopád. Stálo to 18 dolarů, ale zážitek k nezaplacení!! Takže nejúžasnější narozeninovej den v životě!! A to se ještě Balů vynořil s tričkem, který mi tam koupil v suvenýrech. Po té plavbě jsme tam ještě seděli a koukali na tu nádheru, já jsem klábosila s tetou, v ruce nový tričko. Prostě snový narozky!

Tři Grácie

A teď zpátky na zem nebo spíš do chaosu jménem New York. Další den jsme byli po cestě z těch Niagarů vyšťavení, takže jsme pospávali a večer jsme se vydali na plavbu kolem Manhattanu směrem k Soše Svobody. Když jsme připluli k Soše Svobody opět se mě zmocnila nostalgie, kterou ještě podpořila písnička od Franka

Užíváme si pořádnou atmošku na lodi

Sinatry – New York, New York, kterou hráli na lodi. Jinak musím říct, že byl úžasnej nápad vydat se na tu plavbu až večer. Když jsme byli v NY poprvé, jeli jsme na tuhle stejnou plavbu, ale přes den. Musím podotknout, že celá tahle plavba neměla zdaleka takový kouzlo, jako když jsme pluli večer. Když se červánky opíraly do těch obrovských budov na Manhattanu, viděla jsem New York zase v tom okouzlujícím světle. Opravdu nádhera!

Brooklyn Bridge

Pohodička na Rockaway Beach

Stejně tak Empire State Building. Určitě se vydejte večer! Jednak tam nejsou tak šílený fronty a hlavně noční New York, je opravdu úchvatnej! Další den jsme se byli podívat a relaxovat na Rockaway Beach. Což je super, že kousek od takovýho obrovskýho města je pláž, kde se můžete ráchat v oceánu. Sice to tam oproti Floridě bylo dost znečištěný, ale konečně jsem se mohla zhluboka nadechnout. Po cestě jsme se byli podívat na Coney Island, kde jsme to jen tak projeli autem, protože už jsme neměli v záloze další dva dny na to, abychom si to mohli projít.

Jinak New York nabízí nekonečno možných atrakcí, restaurací, divadel, zážitků, vlastně nekonečno všeho na co si vzpomenete. Ovšem myslete na to, že bez plné peněženky se tam neobejdete.

Jinak New York nabízí nekonečno možných atrakcí, restaurací, divadel, zážitků, vlastně nekonečno všeho na co si vzpomenete. Ovšem myslete na to, že bez plné peněženky se tam neobejdete. Sice je tam tolik možností, ale je tam tak šíleně draho, že aby tam člověk mohl nějak žít a fungovat, musí sakra vydělávat. Doprava, jídlo a jedno s druhým tam vyjde opravdu na dost peněz. A to nepočítám všechny možný atrakce, který tam chce člověk zažít.

V Queens

My se jen utvrdili v tom, že jsme si v Americe vybrali perfektní místo pro život! Klid, milý usměvavý lidi a nikdo nikam nepospíchá. Úžasný prostředí a pohoda. Tohle je to, za čím jsme šli. To ale v New Yorku bohužel nenajdete.

Prosím nesuďte Ameriku podle tohoto města!!!

Dva z Oueensu

Proto teď prosím všechny, co se chystají poprvé do Ameriky a jedou do NY a prosím všechny, co už v Americe byli, ale byli pouze v New Yorku, prosím nesuďte Ameriku podle tohoto města!!! Obrovskej konzum, špína a lidi ve stresu, ano takhle by se dal popsat New York, ale rozhodně se tohle nedá tvrdit plošně o Americe. To už se z médií bohužel nedozvíte!!! Suďte Ameriku až poté, co ji trochu poznáte a procestujete. Věřte, že tenhle názor, který média šíří do celýho světa, jakej je Amerika konzum a hrůza, brzy změníte!

Burlington forever

Ale vraťme se k našemu výletu. Poslední den jsem vzala rodinku na shopping, jenže už mi bylo úzko, protože jsem věděla, že náš společný čas se rychle krátí. Když jsme je vezli na letiště, tak jsme byli všichni z toho týdne tak vyšťavení, že bylo v autě naprostý ticho. Do toho ještě panovala taková pochmurná nálada, protože jsme věděli, že nás čeká loučení. No hrůza, bulela jsem jak malá. Bohužel tohle je ta těžká součást života tady. Že jste odděleni od svých nejbližších. Myslím těch, kteří vás milují a stojí za vámi!!! Jsme sice v kontaktu přes všechny možný technologie, ale co to je proti osobnímu setkání. Když jsme se rozloučili a poplakali si, tak jsme se vydali zpět na naši milovanou Floridu.

Druhý den jsme okamžitě vyrazili přivítat sluníčko a oceán a jen v klidu seděli na pláži, nic neříkali a užívali si ten klid.

Když jsme už byli na jihu a já viděla ty usměvavý lidi, tu pohodu a jak mě každej zdraví, no řekla jsem si konečně doma!!! Všude dobře doma nejlíp, určitě to znáte. My se cítíme doma na Floridě a taky jsme se sem strašně těšili. Druhý den jsme okamžitě vyrazili přivítat sluníčko a oceán a jen v klidu seděli na pláži, nic neříkali a užívali si ten klid.

Mějte se krásně a užívejte si léto!

Vaše Terka

The post Výlet do New Yorku appeared first on Live More!.

Je to mix, u kterýho nikdy nezjistíte, jestli jste si vytáhli příchuť lahodného máslového popcornu nebo příchuť zkaženýho vajíčka anebo třeba zvratek, vlastně do doby než to ochutnáte.

Sem jsem málem vyzvracela příchuť zvratek

Pokud někdo neví, co jsou Jelly Belly, tak to jsou takový želatinový fazolky, který se vyrábí v Americe, konkrétně v Californii. Jsou specifický hlavně v tom, že mají snad 50 standardních příchutí plus různý tematický mixy a pro ty, co nesnáší nudu, dělají Jelly Belly Bean Boozled. Což je mix, u kterýho nikdy nezjistíte, jestli jste si vytáhli příchuť lahodného máslového popcornu nebo příchuť zkaženýho vajíčka anebo třeba zvratek, vlastně do doby než to ochutnáte.

Jednoho večera, když Balů hledal, kam se podívat, na mě hodil takovej pohled, kterej už moc dobře znám.

Občerstvení s ochutnávkou všech příchutí

Když jsme byli v Lake Geneva ve Wisconsinu, plánovali jsme výlet do Chicaga. Samozřejmě i s Maggie, o které jsem už psala v předchozím článku. To, že pojedeme do Chicaga, už byla jasná věc, takže Balů začal hledat všechny zajímavosti, co bychom měli vidět. Jednoho večera, když hledal, kam se podívat, na mě hodil takovej pohled, kterej už moc dobře znám. Ten pohled znamená: MÁM BRUTÁLNÍ OBJEV!! Ne vždy jsou pro mě Balůovy objevy úplně zajímavý, takže jsem jen prohodila: „Tak povídej.“ Balůova záliba je vždycky takovouhle situaci napínat, takže trvalo ještě asi pět minut, než mi řekl, že po cestě do Chicaga je Jelly Belly návštěvní centrum, kde dělají prohlídku po skladě nějakým vláčkem a že tam můžeme ochutnat všechny příchutě Jelly Belly.

V tu chvíli jsem měla úplně ten samý pocit, jako když jsem byla malá a dostala jsem domeček pro barbie, po kterým jsem tak strašně dlouho toužila. Miluju cestování a památky, ale tohle bylo něco úplně jinýho, konečně něco pro moje infantilní já!! Já jsem v jádru duše hrozný dítě a na tohle je Amerika prostě úplně boží.

Ta prohlídka byla ZADARMO – věta, na kterou Češi moc dobře slyší.

Trošku jsme to podpořili, abychom vypadali jako úplní idioti

Když jsme přijeli a vešli do toho návštěvního centra, měla jsem pocit, jako bych byla v nějaké pohádce pro děti. Všechno bylo barevný, veselý a takový roztomilý. Přijeli jsme akorát, protože svolávali lidi na tu prohlídku vláčkem. Ta prohlídka byla ZADARMO – věta, na kterou Češi moc dobře slyší. Ještě jsme dostali takový papírový čepičky Jelly Belly. Ve finále z nás vlastně udělali tutany s čepičkama, co jedou vláčkem a tleskají, ale já jsem si to hrozně užila. Bylo mi jedno, že vypadám jak idiot, ono vlastně tam vypadali jak idioti úplně všichni.

Jelly Belly modely, podle posledních módních výstřelkú

Nestačila jsem se koukat na všechny strany, byl to obrovskej sklad, kde byly vystavený obrazy, který byly sestavený z těch fazolek Jelly Belly. Potom jsme dělali zastávky, kde běžela projekce, jak vlastně probíhá výroba tohohle americkýho fenoménu. Nedělala jsem si nějaký iluze, že by to byla nějaká přírodní dobrota, ale ani jsem nečekala, že je to taková ultra chemie. Poslední zastávka byla u figurín, který na sobě měly modely sestavený právě zase z těch fazolek. Neuvěřitelný jak si člověk vyhraje.

Udělají vám prohlídku, dají vám kokyna, můžete ochutnat, co chcete, všechno samozřejmě zadarmo, ale ve finále tam stejně necháte balík za věci, který nepotřebujete.

Na konci prohlídky jsme ještě dostali sáček Jelly Belly a šli jsme si prohlídnout ten obchod, kde měli tolik věcí. Samozřejmě jsem všechno potřebovala, koupili jsme si krásnej dřevěnej rámeček na fotku, kterej leží ve skříni, protože se nám nehodí do bytu. Doufám, že pro něj někdy najdu využití. V tom obchodě je zároveň pult, kde můžete ochutnat všechny příchutě Jelly Belly, no samozřejmě zadarmo. Tohle je prostě marketing, kterej na lidi funguje a na mě obzvlášť :-D. Udělají vám prohlídku, dají vám kokyna, můžete ochutnat, co chcete, všechno samozřejmě zadarmo, ale ve finále tam stejně necháte balík za věci, který nepotřebujete.

Sáček Jelly Belly na rozloučenou

Nicméně pro mě úžasnej zážitek, a jestli někdy budete ve Wisconsinu a budete mít chuť na sladkej infantilní den, tak tohle je originální místo!!!

Přeji krásný sladký den!! ????????????

Jelly Belly Warehouse sídlí ve městě Pleasant Prairie, WI.

The post Prohlídka Jelly Belly appeared first on Live More!.