Na návštěvě u Jacka doma
Tak si tak ležím u telky, popíjím Jack Daniel’s a říkám si, že je vlastně ještě jedna věc, kterou o mně respektive o nás s Balůem, nevíte. Jsme alkoholici. 😀 Ne dělám si srandu. 😀 Ale musím vám prásknout to, že jsme hrozní milovníci whisky. (Dobře jsme trochu alkoholici :D)
[the_ad_group id=“57″]
To už je pár let zpět 😀 Ještě v Česku 🙂
Hned v začátcích našeho vztahu s Balůem jsme byli na degustaci whisky v našem tehdy oblíbeném baru. Balů už o whisky něco málo věděl, ale já byla úplná panna. (co se whisky týče :D) Byla to degustace na whisky Lagavulin, nevím jestli ji znáte, ale je to výborná nakouřená whisky, na které si dnes hrozně pochutnám, nicméně tehdy jsem absolutně nevěděla, o co go. Dostali jsme vzorky a k tomu perfektní výklad o této whisky. Na konec degustace měla přijít perlička večera 30ti letá whisky Lagavulin. Láhev tenkrát snad za 30 000Kč.
V palírně Glenfiddich
Co vzorek, to se mi křivila huba a v duchu jsem si říkala, jestli to ti lidi dělají, že jim to chutná anebo jestli si na tom opravdu pochutnávají. Ta whisky mi tenkrát chutnala jako desinfekce z nemocnice a tak mi to i smrdělo. O té „lahodné“ 30ti leté drahé whisce ani nemluvím, tenkrát jsem myslela, že tam na místě hodím šavli.
Stáčení vlastní láhve 🙂 Glenfiddich 🙂
Dnes bych za takovou degustaci, co jsem zažila tenkrát, vraždila! Protože nakouřený whisky miluju, ale k tomu se člověk asi musí trochu „propít“. Od té doby jsme se začali whiskám dost věnovat. Hodně jsme se o whisky zajímali, ve Skotsku jsme navštívili spoustu palíren, několik let jsme i prémiové destiláty prodávali a došlo to tak daleko, že jsme je začali i sbírat. Whisky je mimochodem perfektní investice. Pokud teda víte, co koupit, aby se cena whisky zvyšovala! My to ze začátku brali jako investici, ale dnes bych ty lahve nedala z ruky. 😀
Návštěvnické centrum palírny Jack Daniel´s
Ale vraťme se do USA. Jakožto milovníci whisky jsme prostě nemohli vynechat Tennessee i Kentucky a vidět tak palírny, jako jsou Jack Daniel, George Dickel, Jim Beam, Maker´s Mark a další. Tennessee je rozděleno na tzv. suchý a mokrý okresy. Jsou to takový stíny z doby prohibice, kdy v suchém okrese je podle zákona absolutní zákaz prodeje alkoholu. V mokrých už je prodej povolen. A teď největší paradox. Palírna Jack Daniel se nachází ve městě Lynchburg, který se nachází jak jinak než v suchém okrese. 😀 Z téhle informace jsem byla úplně hotová. 😀 Nicméně palírna si vyžádala nějakou výjimku, takže tam můžou pálit a pokud si chcete koupit láhev Jacka, tak jedině přímo v palírně anebo v centru Lynchburgu, kde má palírna svoji prodejnu. Ovšem ceny tam jsou tak přestřelený, že je mnohem jednoduší objet liquor story v mokrých okresech a svoji vysněnou láhev si zakoupit tam.
Odpočinková místnost s občerstvením na konci prohlídky 🙂
Každopádně prohlídka palírny stojí za to. Nejdřív nás to trošku zklamalo, protože jsme byli zvyklí ze Skotska na takovej ten „domácí“ přístup. Takže prohlídka palírny pro nás byla dost komerční. Ale nakonec se nás ujal takovej milej starší pán, kterej když vyprávěl o whiskey Jack Daniel’s, tak jste si prostě museli dát panáka. Hlavně vytvořil perfektní atmosféru, která nás tak vtáhla, že jsme na ty komerční mínusy úplně zapomněli. Na konci byla degustace, kterou jsme si s ním opravdu užili, protože jeho vyprávění bylo fakt úžasný.
🙂
Co se týče samotné whiskey Jack Daniel’s, tak ji mám hrozně ráda. Hlavně k Americe Jack prostě patří. Ale rozhodně se to nedá porovnávat se skotskou whisky. Skotská whisky je pro mě strašně rozmanitá. Můžete v ní cítit tolik chutí a vůní, že byste se kolikrát fakt divili. Můžete tam cítit chutě a vůně od květinek přes dřevo až po vůni spocenýho koňskýho sedla. A to si nedělám srandu. Kdežto Jack chutná pořád stejně.
Sortiment v obchodech se suvenýry 🙂
Jsou to opravdu odlišný whisky už jen proto, že skotská se vyrábí především z ječmene a americká z kukuřice. Proces výroby je taky úplně jinej. Takže Jacka mám opravdu ráda, ale nesrovnávala bych ho se skotskou. Jednou jsme byli tady v takové menší palírně a pán nám říkal, že se snaží napodobit skotskou whisky. Když jsem ji ochutnala, tak jsem se zeptala, jestli vůbec někdy opravdovou skotskou pil. 😀
V obchodech koupíte limitované edice, ale za šílený peníze 🙂
Jinak co se týče obecně alkoholu v Americe, tak tady vám neprodají bez občanky ani pivo. Ať je vám 20 nebo 40, vždycky chtějí vidět ID. Tvrdej alkohol si tady ani v běžným obchodě nekoupíte. Ten si koupíte jedině v liquor storu. Je tady i zakázaný na veřejnosti pít alkohol. A v liquor storech, když si něco koupíte, tak to dostanete v papírovým pytlíku nebo neprůhledné černé tašce. Přesně jak to znáte z filmů. 😀
Naše suvenýry z Ameriky, kdybychom jen tenkrát věděli, že se sem budeme stěhovat….:D 😀 Asi bychom se s tím do ČR netáhli 😀
Víno, whisky, no vlastně jakýkoliv kvalitní alkohol je téma, na který bych mohla psát do nekonečna. 😀 Ale při popíjení se to psaní zdá těžší a těžší a hlava prázdnější. Určitě se v budoucnu dostanu k článkům o dalších palírnách, kde jsme byli. Ale musím pomalu, aby se z vás při čtení mých článků nestali alkoholici. 😀
Takže nezapomeňte!! Whisky pravá sílu dává!! A doušek lahodné whisky ještě nikoho nezabil, naopak! 🙂
Mějte kásný den a hlavně s úsměvem! 🙂
Vaše Terka ????????
Napsat komentář