Jak mě změnil život u moře?

Na Vánoce tomu bude rok, kdy jsme se přestěhovali k moři. Vím, že žijeme u oceánu (pro rejpaly 😀 ), ale je pro mě přirozenější psát, že bydlíme u moře a ne u oceánu. Takže tak. 😀 Je jasný, že za tu dobu, co jsme tady, jsem zaznamenala spoustu změn.

---

[the_ad_group id=“57″]

---

Ať chceme nebo ne, tak prostředí, ve kterým žijeme, nás neskutečně ovlivňuje a samozřejmě i lidé v něm. Prostředí, ve kterým se nacházíme právě teď, je pro mě opravdu sen. Kdyby mě dnes někdo zavřel do paneláku, tak s jistotou můžu říct, že budu do konce života nešťastná. Rozhodně to není o tom, zda bydlíme ve velkým anebo malým bytě. Ostatně s bytem jsme si oproti Česku dost pohoršili, protože tam jsme žili v rodinném domku. Teď máme malý apartmán, který nám prozatím stačí (než bude rodina).

Nicméně já vylezu ven ze dveří a cítím štěstí, pohodu a klid. Řekla bych, že se cítím být vyrovnaná, ale to je asi největší lež, kterou by ženská mohla vypustit z úst. 😀 Takže řekněme spíš, že se cítím být v pohodě. 😀 Máme to kousek do krásnýho parku, kterej je plnej zvířat a je tam neuvěřitelnej klid. A hlavně máme kousek od baráku úžasnou pláž bez turistů a hotelových komplexů.

Ať chceme nebo ne, tak prostředí, ve kterým žijeme, nás neskutečně ovlivňuje a samozřejmě i lidé v něm.

Musíme pracovat jednou tolik co v Česku. Život tady je o něco dražší. Ale spíše je hlavním důvodem to, že stěhování sem nás stálo opravdu všechno. Přesto žijeme život bez stresu. V Česku jsme byli opravdu finančně nezávislí, tady musíme sakra makat. Tak jak je možný, že přesto všechno jsme šťastnější? Jaktože máme pořád chuť se smát a máme radost ze života?

Život tady je prostě pohodovější, klidnější a pozitivnější. Na mě ta pohoda tady hrozně působí. I když řešíme třeba nějaký nepříjemnosti nebo problémy, tak se sbalíme a jedeme byť jen na hodinku k moři. Vždycky někoho potkáme, kdo na nás hodí úsměv nebo s náma prohodí pár slov. A věřte mi nebo ne, ale když přijedeme domů, tak ty problémy jako by byly najednou o tolik menší. Potom je řešíme s větším klidem a nadhledem. Zjistila jsem jednu věc. Pokud chce člověk rozdávat štěstí, musí být sám šťastný. Pokud je někdo plný negativismu, tak vám horko těžko předá něco pozitivního. A tohle se mi bohužel stávalo v Česku, ať jsem měla sebelepší náladu, vždycky se našel někdo, kdo mi ji zkazil. 😀

Chci vám předat něco milýho a pozitivního.

Proto je i tohle důvod, proč píšu blog, proč natáčíme videa a proč zveřejňuju naše fotky. Chci vám předat něco milýho a pozitivního. Každý z nás řeší nějaký starosti, ale pokud vám video nebo třeba naše fotky vykouzlí úsměv na tváři, tak věřte, že pro nás je to obrovskej úspěch. Takže ano, život u moře, sluníčko, parky, usměvaví lidi mě dělají šťastnější.

Další obrovská změna pro mě je ta, že chci být pořád někde venku. Jít se projít na pláž, vzít pejsky do dog parku anebo si klidně jen sednout a pozorovat zvířata v parku. V Česku, když přišel víkend, tak jsme pořád vymýšleli, kam pojedeme na výlet. Okolí už jsme měli projetý křížem krážem, tak kam dál? Strašně rádi jsme jezdili na Jižní Moravu. Ale přeci jen bylo to už dál, takže jsme si to museli dopředu naplánovat, vymyslet nějaký ubytování (i když to bylo spíš z důvodu abychom si mohli dát vínko.) 😀 Chci jen říct, že tady sedneme do auta a nemusíme jezdit nikam daleko, abychom byli v ráji. V Česku to většinou skončilo tak, že jsme zůstali doma na zahradě. A procházky kolem naší miniaturní vesnice nás rychle omrzely. 😀 Tady vás většinou vytáhne z postele sluníčko. Vždycky se mi líbilo, jak všichni: „Běžte místo televize na procházku!“ Ale kam? Na procházku po sídlišti? Nebo do pole? 😀 Tady už je to pro mě na místě. Opravdu jdu raději místo televize ven, projít se k moři nebo do parku.

Z druhé strany je to kolikrát i mučení, protože ve většině případů je krásný počasí, vy chcete ven, ale když sednete k počítači, tak zjistíte, že nejbližší tři dny se ven určitě nedostanete. Nicméně pořád jsme šťastni za to, jak jsme si to nastavili. Naši prioritou bylo pracovat z domu a být pánem svýho času, takže si můžeme práci naplánovat tak, abychom si užili i koupačku v moři. Občas bývá bohužel omezující i to hlídání pejsků. Ne vždy to jsou pohodáři, kteří chtějí být venku, takže s nima musíme být, třeba ze zdravotních důvodů, doma.

Další změnou, která u mě proběhla je to, že se mi strašně zlepšilo astma. O týhle nemoci mám načtený opravdu hodně, takže vím, že je to hlavně o psychice a od smrti mojí mamky se mi to hrozně zhoršilo. Pořád jsem nebyla schopná s tím nějak pracovat. Tady jsem se dostala do takové duševní pohody, že si na astma ani nevzpomenu. Samozřejmě mi určitě pomohly blahodárné účinky moře, ale myslím, že největší změna proběhla uvnitř mně.

Nežijte tak, aby bylo s vaším životem spokojeno okolí! Žijte tak, abyste byli se svým životem spokojeni vy!

Vidíte, že všechno není úplně růžový, což snad v životě ani nejde, ale věřte, že ten kdo změní váš život, jste pouze vy sami. Já na sobě pozoruju, že ta obrovská změna, které jsem se dost často bála, mi obrátila život na ruby. Ale jsem si jistá, že to bylo tím správným směrem. Proto trvám na svém – pokud člověk v životě něco chce, měl by si za tím jít. Bez ohledu na cokoliv. Nežijte tak, aby bylo s vaším životem spokojeno okolí! Žijte tak, abyste byli se svým životem spokojeni vy. Pak svoji spokojenost a štěstí rozdávejte ostatním a hned bude na světě líp. Nemyslíte?

Mějte se pohodově

Vaše Terka ????????????