Život u moře

Když jsem byla malá, měla jsem to štěstí, že mě mamka vzala k moři. Milovala jsem to. Kdykoliv byla v dohlednu dovolená u moře, tak jsem žila jen tím. Jet na dovolenou k moři byla vždycky hrozná vzácnost, bylo to něco nedosažitelnýho, něco za odměnu.

---

[the_ad_group id=“57″]

---

Když jsme se dali dohromady s Balůem, tak jsme jezdívali k moři docela často. Oba to milujeme. Vždycky jsme si na pláži povídali, jaký by to bylo ráno vstát a jít na procházku se psem na pláž. Jaký by to bylo žít život jako na dovolené. Byl to jeho sen. Mě ani nenapadlo mít takový sen, přišlo mi to tak moc nereálný a absurdní, že jsem nad tím vůbec nepřemýšlela, že bych tak mohla žít. Zanedlouho se jeho sen stal i mým snem a rozhodli jsme se za ním jít.

Když si to tak vezmete, jsme tu jen na krátké návštěvě, tak přece ať to stojí za to ne?

Když jsem nad tím zpětně přemýšlela, řekla jsem si, kde je sakra napsaný, že musím umřít tam, kde jsem se narodila? Přijde mi, že máme tak nějak předurčený prostě jít do školy, vystudovat, najít si práci, vdát se/oženit se, vzít si hypotéku, koupit dům nebo byt, porodit dvě děti a pak makat do sedření z kůže, abychom byli schopni tu hypotéku vůbec utáhnout a být tak odkázáni na celoživotní nespokojenost a nadávání, jak je život na prd. Když jsem si to takhle přehrála jako film, řekla jsem si, že takhle žít nechci. Chci mít radost ze života a ten život prožít. Když si to tak vezmete, jsme tu jen na krátké návštěvě, tak přece ať to stojí za to ne? 🙂 Změnili jsme to.

Ráno mě pravidelně probouzí sluníčko a taková ta exotická vůně, kterou znáte z dovolené u moře.

Ráno mě pravidelně probouzí sluníčko a taková ta exotická vůně, kterou znáte z dovolené u moře. Podívám se z okna, kde mě přivítají palmy a na obloze azuro. Kousek od baráku máme rybárnu, kde si můžeme každej den koupit čerstvou rybu. Když nevíte, kam se jít po práci zrelaxovat, tak tady je to jednoduchý, přece na pláž. Vzhledem k tomu, že žijeme u Atlantiku, tak ten pohled na to „nekonečno“ je prostě fascinující. Jen sedím, koukám a poslouchám to šumění, je to tak neuvěřitelnej balzám na duši, kterej se prostě musí zažít.

Občas se stane, že vidíme i delfíny, což je pro mě vždycky tak úžasnej pohled, kterej se mi prostě neokouká. Tohle všechno přece ovlivňuje lidskou psychiku, mě ovlivňuje i počasí a tohle všechno mě dělá šťastnější. Když vidím ty rodinky, jak si na pláži užívají, děcka se ráchají v moři nebo si hrají s balonem nebo staví hrady z písku, tak je to pro mě vždy krásná podívaná. A tak si to jednou představuji i já a těším se na to. Pořád to vidím jako lepší variantu, než aby mé dítě vyrůstalo na sídlišti.

Jednou si koupím auto, jednou budu cestovat, jednou budu bohatý, jednou budu žít u moře……na ostrově „jednou“ se mi nelíbilo.

Jednou si koupím auto, jednou budu cestovat, jednou budu bohatý, jednou budu žít u moře……na ostrově „jednou“ se mi nelíbilo. Tohle je mnohem lepší!! Pokud nemáte jasné cíle, nikdy se vám nesplní vaše sny!! Určitě máte kolem sebe blízké, co vám kdykoliv pomohou, ale ten samotný krok a změnit své myšlení musíte udělat vy sami!!

Krásný prosluněný den!!! ????